Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Prosím:
1x mušle - 10 žetonků
6 % do rychlosti pro Ionu - 5 žetonků

Zapsáno

Tak už to bývá. Někdo má prostě velmi špatné načasování. "Určitě by neměl být problém tu něco najít. Hlavní je, aby se nejednalo o něco, co už někdo našel, nu, před námi." Poslední, co bychom k tomu dešti ještě potřebovaly, by byla potyčka s pumou nebo medvědem a nepochybovala jsem, že se teď do hor stahuje víc zvířat, než jen vlci. Rozhlédla jsem se a pak vyrazila směrem, kde jsme tušila, že by mohl být nějaký hezký skalní výklenek a suché místečko. Na takovou dálku se to s jistotou nedalo poznat.
"Prosím, tykej mi," připomněla jsem jí s úsměvem, když už jsme se na tom před chvílí dohodly. "A samozřejmě ráda. Jsi teď naším členem a máš právo vědět, jak smečka funguje a co se v ní děje." I když já sama jsem také neměla všechny informace. "Hmm, Aetas byl vždycky docela mírná alfa. Ve Zlaté to nikdy nebylo tak, že by jeho slovo bylo zákon, ale vždy u nás panovaly docela přátelské vztahy. Proto se taky na srazu nikdo nebál promluvit, jak jsi si určitě všimla." No, jenže Alyanna byla... jiná. "Alyanna je jeho nejstarší dcera a má poněkud... radikálnější názory. Také je velmi mladá a dovolila bych si tvrdit, že s částí smečky nemá příliš pevné vztahy. Já věřím, že bude jednou dobrá alfa, i když se má ještě leccos co učit, ale asi to ukáže jen čas." Rozhodně jsem čekala, že bude pod jejím vedením Zlatá smečka jiná, ale pevně jsem věřila, že to nebude změna k horšímu. Jiné nemuselo znamenat horší ani lepší, někdy to prostě znamenalo jen jiné.

× Vydej se hledat bezpečné místo 2/5
× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní 2/4

Zazubila jsem se na ni. Bylo sympatické, že si ze svého špatného zraku nic nedělala a naopak se nebála o tom vtipkovat. Měla jsme takové vlky radši než ty, co se utápěli ve vlastní mizérii a litovali se. Nepochybovala jsem ale, že společnými silami něco najdeme.
Na její obavy jsme přikývla. "Také doufám. Ale pokud jsou v horách a spolu, tak si snad poradí. Minkar určitě odcházel spolu s nějakou vlčicí, myslím, že to byla Iona?" Společně na sebe snad dohlédnou. Nám nezbývalo než doufat. Co mě ale trápilo bylo, že Ingrid se neukázal. Doufala jsem, že se v tomhle počasí nikde neztratil nebo se mu něco nestalo. "Ne, takhle špatné to nebylo ani nepamatuju. Co jsem tady na ostrově, a to už bude pěkných pár let, nikdy tu povodně nebyly." Občas se tu děly zvláštní věci, ale většinou byly spíš magického charakteru a ne... tohle. Rozhlédla jsem se po okolí. "Uvidím, jestli zahlédnu něco, kde bychom se mohli ukrýt. Hlavně aby to místo už nebylo zabrané. Nepřekvapilo by mě kdyby se teď do hor stáhlo všechno živé z celého okolí."

× Dej své alfě (nebo betě*) vědět o momentální situaci
× Vydej se hledat bezpečné místo 1/5
× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní 1/4

Barnatt: 12b
× Po promočení si udělej horký odvar z trychtýřku - 2b
× Zauvažuj nad nejlepší akcí pro přežití potopy (ve čtyřech vlcích) - 3b
× Zamiř do bezpečí - 1b
× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody - 1b
× Pokus se plavat - 1b
× Podej pomocnou tlapku topícímu se/top se a nech zachránit - 2b
× Ujisti se, že je člen tvé smečky v bezpečí - 2b

Nyctea: 2b
× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody - 1b
× Zamiř do bezpečí - 1b

Shine: 4b
× Zlepši své dovednosti (nákupem u Wua či návštěvou mistra - včetně obchůdků a svatyně z první fáze) - 1b
× Zauvažuj nad nejlepší akcí pro přežití potopy (ve čtyřech vlcích) - 3b

Minkar: 8b
× Po promočení si udělej horký odvar z trychtýřku - 2b
× Zauvažuj nad nejlepší akcí pro přežití potopy (ve čtyřech vlcích) - 3b
× Zamiř do bezpečí - 1b
× Ulov si na horší časy - 2b

Scar: 3b
× Ulov si na horší časy - 2b
× Zamiř do bezpečí - 1b

Iona: 10b
× Po promočení si udělej horký odvar z trychtýřku - 2b
× Zauvažuj nad nejlepší akcí pro přežití potopy (ve čtyřech vlcích) - 3b
× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody - 1b
× Pokus se plavat - 1b
× Podej pomocnou tlapku topícímu se/top se a nech zachránit - 2b
× Zamiř do bezpečí - 1b

Taiclara: 5b
× Zlepši své dovednosti (nákupem u Wua či návštěvou mistra - včetně obchůdků a svatyně z první fáze) - 1b
× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody - 1b
× Pokus se plavat - 1b
× Ulov si na horší časy - 2b

---> Furijské hory

Výborně. Vykání stejně většinu času věci jen komplikovalo a bylo složité na to pořád myslet. Nyní jsme si obě poslechly vykládání o Pampelišce, která nebyla pampeliškou a pak už jsme zamířily dál. Do hor. Dalších. Jestlipak tam bude nějaké příhodné místo, kam se ukrýt? "Měly bychom si nalovit něco k jídlu, než všechno vezme voda. Tohle počasí vážně vypadá, že se bude jenom zhoršovat a bude lepší to někde přečkat. Pořád jenom prší. Už aby přestalo." Brzy bude nouze jak o suché úkryty, tak patrně o potravu. Vždyť už teď vypadala většina míst naprosto neobyvatelná. "Podíváme se po něčem rovnou?" Určitě tím pak ze sebe uděláme terč, ale v tomhle počasí hladově a připravit se tím o energii rozhodně nebyl dobrý nápad. "Můžeme ulovit párek ušáků nebo možná i menší srnu? Nevím, jak zdatná jsi lovkyně, tak asi nechám rozhodnutí hlavně na tobě." zajíci by byli spíš tak na jedno jídlo, ale snáz se s nimi někam dostaneme, kdežto srna by chvíli vydržela, ale patrně se bude hůř bránit. Rovnou jsem sklonila čenich k zemi a začala hledat stopy.

× Promluv si s jiným vlkem o momentálním počasí

Prosím Míňovi tedy zapsat 15kšm + 1 mince ^^

Sečteno, podtrženo, Clara dostane:
30kšm, 1 mince
5% do rychlosti
31 bodů měním na speciální magii
a mušli schlamstne Barňa jakožto hlavní vlk :>
děkuji!

Zapsáno

---> Rokle (přes Ostříží zrak)

Jak kašlala vodu, mohla jsem ji jen sledovat. Nemohla jsem jí nijak pomoct, i když bych ráda. Soucítila jsem s ní. Topit se bylo odporné. Nejen to, že jede nemohl dýchat, ale také to odporné pálení vody v plicích a čenichu. Ovšem vzpamatovala se brzy. Omluvně jsem se usmála. "Omlouvám se, měla jsem... na ni upozornit. Nenapadlo mě, že by mohla být problém." Cítila jsme se trochu hloupě. Však mi sotva před chvílí řekla, že špatně vidí. Znovu jsme použila magii, abych nás alespoň jakž takž vysušila, protože nás patrně čekala ještě docela cesta. "Ano, jsem v pořádku. A myslím, že pokud chcete, můžeme si klidně tykat." nakonec proč ne? Tam, odkud jsem pocházela, to vlci většinou dělali, pokud nešlo o někoho vysoko postaveného, a tady... nu, tady to každý dělal po svém. Byli tu různí vlci z různých kultur.
Dál jsme pokračovaly přes louku a po ní pak k horám, a tam... tam se dělo něco zajímavého. Byla tam nějaké vlčice, která trhala pampelišky. Huh? Podívala jsem se tázavě na Angee a pak vyrazila na vlčicí, abych se optala, co to dělá. Podle všeho to nebyly pampelišky ale paloučnatky. Zeptala jsme se přirozeně jak je odlišit. pro jistotu, protože podle toho, co říkala, byly prudce jedovaté.

---> Severní hory

---> Červená louka (přes Nejvyšší horu)

taky se mi nelíbilo to množství vody a co víc, tuhle část ostrovů jsem neznala moc dobře. Někam snad však patrně dojdeme a já mohla jen doufat, že nás voda nedostihne dřív, než najdeme vhodné bezpečné místo. někde v suchu, nějakou jeskyni vysoko v horách. Angee s nápadem vyrazit do hor souhlasila, takže už zbývala jen realizace. Pokračovaly jsme kolem nejvyšší hory a pak přes louku a k rokli a... žbluňk. Najednou byla Angee pryč. Huh? "Angee!" zavolala jsem a udělala krok vpřed abych jí vyrazila na pomoc a... a zem se pod mojí tlapkou probořila a už jsem do vody zahučela hned za ní.
Byl to docela šok, jenže já narozdíl od ní viděla dobře a rychle se vynořila zpět na hladinu a mohla plavat do bezpečí. jenže Angee. Angee měla problémy. Ani jsem nad tím nepřemýšlela a vyrazila jsem za ní. popadla jsem ji za kůži na krku a začala zběsile kopat vodu ve snaze vytáhnout nás obě zpět na souš. Naštěstí nebyla daleko. Uměla jsem plavat, ale rozhodně bych se neřadila mezi zdatné plavce. jakž takž se mi povedlo celé udýchaé vyškrábat na pevnou zem a podívala jsem se po Angee, abych se ujistila, že je tu na břehu bezpečně se mnou. "Jsi v pořádku?" zeptala jsem se. Tohle místo rozhodně nebylo bezpečné. Potřebovaly jsme pokračovat dál

× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody
× Pokus se plavat
× Podej pomocnou tlapku topícímu se/top se a nech zachránit
× Ujisti se, že je člen tvé smečky v bezpečí

---> Furijské hory (přes Ostříží zrak)

Chvilku jsme si myslela, že to bude otázka příliš osobní a neodpoví mi, ale pak se rozmluvila. Chápadě jsme přikyvovala. To dávalo smysl. Moje oči měly oproti zbytku srsti zářivou barvu, kdežto Aetovy krapet splývaly. "Rozumím. Aetas, a vlastně i jeho dcera Alyanna, mají kdyžtak zelené oči. A i Aileen. Všichni ovládají zemi." Nebyla to zrovna podstatná informace, ale když už to padlo, proč to nezmínit, že? Angee si zasloužila vědět věci o smečce, do které se přidala, a pokud tohle sama neviděla tak jako ostatní vlci, proč bych jí to prostě nemohla říct?
Ovšem zdálo se, že už jsme měly docela dosbíráno, a asi byl čas se posunout dál. Poděkovala jsem Atreovi (a samozřejmě se ho ještě zeptala na jméno a představila se mu, protože ano), a pak... pak mě Angee málem píchla kytkou do ucha. "Musíš trošku víc dolů," poradila jsem jí a postála. Nic jsem proti tomuhle zacházení nenamítala, nebyl to špatný nápad. Moje srst se na to sice hodila víc, ale pokusila jsem se jí laskavost oplatit a zamotat do její srsti taky pár kvítků, ať to nemusíme tahat v tlamě. "Půjdeme," souhlasila jsem, "můžeme zkusit najít nějaké suchá místo. Možná v horách?"

---> Rokle (přes Nejvyšší horu)

"Nemám s tím problém a rozhodně bude chvíli trvat, než zase navlhne." V rychlosti jsme nás obě vyfoukala teplým vzduchem. "Ale patrně by nebylo od věci najít si nějaký teplý a suchý úkryt. Když už mladým kážeme, aby se udržovali v teple, tak bychom my neměly dělat pravý opak, ne?" Zazubila jsem se na ni.
Její další otázka mě ovšem zmátka. Hm? Popsat mě? Podívala jsme se na sebe. To... by snad mohla zvládnout sama, ne? Pak mi ovšem došlo to, čeho jsme si prvně nevšimla. Totiž jejích očí. Mírně mléčný nádech zvěstoval to, s čím se vlčice zjevně docela naučila fungovat. Však to i sama zmiňovala, jen mně se to z hlavy dočista vykouřilo vedle toho všeho, co se dělo. "Doufám, že to není příliš osobní otázka, ale... jak dobře vidíte?" Nechtěla jsem se hrabat v jejích osobních věcech, ale špatný zrak byl něco, co patrně vyžadovalo jistou ohleduplnost z mé strany. "Jinak myslím, že pokud řeknete 'černý vlčice s modrými znaky', ostatní budou vědět." Nepotkala jsem zatím nikoho, kdo by odpovídal stejnému popisu, takže by to mohlo být docela spolehlivé. Vytrhla jsme ze země další rostlinku. už mi to docela začínalo jít. tahle byla hezká a nepoškozená, takže putovala do Atreova košíku. "Jen pak budeme muset vymyslet, kde je skladovat a jak je usušit. Dají se použít i sušené?"

Usmála jsem se na ni. "Cítila jsem se podobně, když jsem sem poprvé dorazila a abych pravdu řekla, vždycky se najde něco, čím ostrovy dovedou překvapit, ale určitě si zvyknete." Její vyprávění o magiích mě ale zaujalo. Magie času, která se dědila? Zajímavé. "Já vždy ovládala a ovládám vzduch, ale tady se k němu přidaly ještě další magie. Magie světla a magie ohně." vyvolala jsme před sebou malou svítivou bludičku, nechala ji kolem nás obkroužit kolečko a pak ji zase zhasla. "Což mi připomíná, pokud byste potřebovala vysušit kožich, nebojte se ozvat. neumím se svými magiemi zas tak dobře, ale tohle je zrovna taková drobnost, kterou zvládnu spolehlivě." Ani jedna z nás nepotřebovala v tomhle počasí nastydnout. Jistě, měly jsme tu teď po ruce Rumněnku, ale lepší vůbec neonemocnět, ne? "Dokázala by si poradit i s nachlazením, že?" zeptala jsme se Atrea a dostala odpověď. Poslouchala jsem samozřejmě i to, o co se dělil s Angee. Byla škoda, že tahle rostlinka nebylo po tlapce častěji. "Rozhodně myslím, že je to dobrý nápad," souhlasila jsem, "Byla bych překvapená, kdyby z tohohle nečasu nikdo neonemocněl." Tak čile do toho!

Minkar byl prostě Minkar, ano. A pochopitelně se s Barnatt příliš neseznámil, protože postavy jednoho hráče spolu málokdy měly nějaké větší vztahy. tak už to chodilo. O tom ovšem vlci neměli ani tušení. Povzdechla jsme si stejně jako ona. "Vychovali jsme ho tak jak to jen šlo. Ale práci zastane a je schopný. A nemyslím, že by to myslel zle, jen ne vždy úplně bere ohled na ostatní." Byla to první vlčata, která jsme s Navinem vychovávali a skutečnost, že byla taková speciální a jejich skutečná matka byla někdo, koho považovali za bohyni, tomu příliš nepomohla. Co nadělat. "Já nevím, co všechno tu vlastně existuje a co ne. Tam, odkud pocházím, měli vlci většinou jednu magii, jen výjimečně dvě nebo tři. tady... no, většina vlků má jeden element a pak se u nich další buď objeví, nebo tu běhá vlk, který je v nás umí probudit, pokud o to požádáme. Ale to je jen hrstka magií a nevím, že by v tom byl nějaký systém. A pak se sem tam u někoho objeví něco, co snad nikdo jiný nemá. Rhaaxin a jeho bratři ale pochází z jiného světa a narodili se s magií blesků, ne s elementem, jako my tady." Nevěděla jsme toho zas tolik, jen to, co jsem vypozorovala.
Prohlédla jsme si rostlinky a pak se pokusila jednu opatrně vykopat, abych ji přihodila vlkovi do košíku. Na Angee jsem kývla. "Už mi o nich vyprávěl i kamarád. Asi jsme měly zrovna štěstí, že jsme sem dorazily v dobrou dobu." Tomu, co Atreas říkal, jsem věřila.

---> Sněžné tesáky

Ano, měla jsem postranní úmysly. Ovšem... docela rozumné a dovolila bych si tvrdit že i milé. Poněkud nejistě jsme se nad její poznámkou usmála. Hádala jsem, že to myslela jako vtip. "To ano, nečekala jsem, že k tomu dojde tak rychle, když se všichni hned vrhli řešit problém s velkou vodou." A někdo tam musel být ten zodpovědný, kdo se postará, že nikdo nezůstane sám, ne? Jistě, někteří vlci by se prostě přidali k nějaké dvojici, ale netušila jsem, jaké povahy Angee je a jestli by něco takového udělala i ona. Nicméně smečka měla být soudržná a pokud by se styděla, měl by se v ní najít někdo, kdo jí pomůže ne?
Ne tedy, že by vypadala stydlivě... eh, na tom nesešlo. "Váš bratr... Minkar? Ten tmavě šedý?" Tak ho Atas nazval, že? Všimla jsme si, že on a Angee přišli společně. "Abych řekla pravdu, neznám ho moc dobře. Znala jsme líp Zarinu, starala se o moje vlčata, když byli malí. Ale... rozhodně není pro smečku přítěží a dovolím si soudit, že se snaží." Víc jsme jí říct nemohla, protože bych si to musela vycucat z drápku. Na poznámku o Rhaaxinovi jsme si jen povzdechla. Ano, věděla jsem, kterého vlka myslí. "Nevím, jestli se mezi nimi něco stalo, ale Rhaaxin může být pro ostatní... znepokojivý. Vždycky si šel tvrdě za svým a on i jeho bratři navíc ovládají nezvyklou magii. Myslím, že i to dělá svoje." Možná bych se Rhaaxe měla zeptat i na tohle. Uvidíme. Prošly jsme spolu ale portálem a ocitly se na louce. Zmateně jsem se zamračila na vlka, který támhle dělal něco s kytkami. "Rozhodně mě to zajímá." Neříkal Taylor, že tu někde měla na podzim růst nějaká zvláštní rostlina? Ale jestli to bylo zrovna tohle... vyrazila jsem tedy za hnědým vlkem a pozdravila. pak jsem se pokusila vykoumat, co s těmi rostlinkami vlastně dělá.

---> Bašta (přes Zubří pláň)

Patrně mě na tu vzdálenost neslyšela, ale jak se zdálo, měla namířeno do hor tak jako tak. No, i tak jsem si pospíšila a konečně ji dohnala. "Zdravím." Usmála jsem se na ni. "Nic konkrétního, ale ráda bych vás přivítala ve smečce a možná si i seznámila? Pokud vám to nevadí, samozřejmě." Ale to nebyl hlavní důvod, proč jsem se za ní hnala. "Mimo to je rozumnější držet se alespoň po dvojících... v momentální situaci." Shlédla jsem do údolí směrem k rozvodněné řece uprostřed louky. Neměla jsme zájem pohybovat se tu sama a nechtěla jsme nechat samotnou ani členku smečky... pokud se tedy nerozhodne, že sama být chce. I jakožto betě mi nikdy moc nešlo vydávat rozkazy, a rozhodně bych nikoho nenutila se se mnou bavit, pokud by ten někdo sám nechtěl. Srovnala jsem s ní krok. "Moje jméno je Barnatt, jak už asi víte. A vy jste Angee, že?" Nebyla jsme si moc jistá, jak konverzaci začít.

× Zamiř do bezpečí

---> Červená louka (přes Portál)