Příspěvky uživatele

< návrat zpět

DVACÁTÁ DRUHÁ VÝPLATA - ZÁŘÍ

Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení:
Funkce:
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Smečková minihra:

Čas do 8.10.2024.
Většina z vlků povýšila (Xandera vyřešíme osobně později), tedy nezapomeňte psát i o bonus za povýšení. Našim omegám, co vyskočily na sigmu i konečně dopřeju odznáček za povýšení (který by za propad na omegu správně měl být, ale jelikož šlo o trest, nezmiňovala jsem to). Dorya na něj taktéž jakožto omega od začátku nemá nárok. Leto a Yaro, nezapomeňte si o něj napsat! :)
Epsilon se bude těšit stejné výplatě kterou má Delta a brzy snad i tuto věcičku dopíšu do Smeček. Každopádně Arryn nemá nárok na odměnu, protože prakticky vzato ponížil a odznak už stejně má.
Další věcí je, že mě mrzí že se nikdo z vás neúčastnil Zmemování na latté! Tsk, tsk! Přesto si brzy vysloužíte herní akci, ke které co nejdřív vyvěsím podrobné informace na této nástěnce (nejspíš do několika desítek minut).
Další věcí je pohřeb Cinder, který se nejspíš bude konat okolo 5.10., tak vás poprosím se ještě nikam neztrácet a pohnout se s hledáním stop pokud jste v jedné ze tří skupinek. Pohřeb bude na několik postů, budeme převážně potřebovat vlky s magií vody, země a následně samozřejmě Cindeřinu rodinu.
Díky a peace!

Brzy došlo pár dalších vlků, většina nemluvně a jen se na Einara dívala a čekala jeho rozkazy. Déšť mezitím bušil do jeho zad a alfa si přerovnal křídla na zádech. Obával se, že budou brzy úplně promočená. Tvrdým pohledem si všechny přejížděl, dokud na něj nepromluvila Třezalka. Vytrhla jej z myšlenek a na chvíli se na ni podíval s prázdným výrazem.
"Půjdeš s Letem... a Mercerem. Počkáte ještě na Jainu. Pokud se do několika minut neukáže, můžete vyrazit bez ní," instruoval Třezalku. "Ty a Mercer skupinu povedete. Jestli se v tom čase ještě stihne ukázat jiný člen smečky, pošlete ho naším a nebo jejich směrem," kývl tam, kam odešla Stina.
"Nenechte si ublížit... a nezklamte mě. Nechovejte se hloupě."
S tím se Einar otočil a jednoduše se rozklusal cestičkou směrem dolů, na les. V lese by teoreticky i přes déšť mohly být zachované stopy. Pak se na moment zarazil a přes rameno se podíval po Vidarovi a Keijim, kterým zatím nedal žádné instrukce.
"Jdeme."
S tím pokračoval, s narůstající jistotou v terén zrychloval svůj pohyb.

>> Temný les

Alfa se otočil k prvním vlkům, kteří jej došli až na místo činu. Ostatní byli stále na cestě, ale na tom nezáleželo - muselo se jednat rychle. A stopy krve druhého vlka vedly dolů, pod hory. Kdyby byli tady, Einar by je viděl - jenže nezahlédl tímto směrem ani živáčka. Leda že by se schovávali v jeskyních, ale ne. Tomu nevěřil - jaký šílenec by dorazil na cizí hranice zabít vlka a pak se schoval poblíž? Byli na cestě pryč a čas utíkal. Musí je chytit.
"Stino, Podběli," začal a už se chystal oslovit Keijiho, ale pohled mu padl na Vittani. Bude chtít jít. A bude chtít jít hned. "Vittani. Zamiřte dolů na louku a směrem k poušti, najděte krev, najděte cokoliv, co pomůže, než déšť smyje stopy."
Kývl jim, ať vyrazí, než ještě zavolal na Stinu: "Stino!" Přikročil k ní. "Nehrajte si na hrdiny. Máš pod sebou dva mladé a nezkušené vlky. Pokud je najdete, nenech je umřít."
Po obloze nad jeho hlavou se zablesklo a brzy se z dálky ozval hrom.
"Pokud něco najdete, vraťte se. Pokud je neulovíme dnes, uděláme to jindy. Máme čas."

>> Úkryt

Najít, odkud se Cinder táhla, nebylo tak těžké. Přeci jen je provázela krvavá stopa. Problémem byl však déšť, který musel zasáhnout už Cinder. Během jejího přesunu nejspíše stále mírný deštík se rychle měnil v chladnou a tvrdou připomínku toho, že pachy a krev jsou nic když se k nim dostane voda.
I proto Einar roztáhl křídla a na místo činu doslova doletěl. Pokud by se stihla mezitím stopa ztratit, vlky alespoň mohl dovést jeho zrzavý kožich a to, jak jej v dálce viděli přistát.
Místo bylo krvavé - a bylo poznat, že tu byl souboj. Tvrdý souboj. Problém však bylo, že ačkoliv Einar jednoduše vyčmuchal jednoho z vlků a Cinder, ten druhý po sobě téměř nic nezanechal. Ani kapku krve. Možná to byl ten okřídlený, jak si Einar domyslel - dávalo by to smysl pokud by byl ve vzduchu. Kdo s křídly by přeci jen bojoval na zemi když mu vzduch dával výhodu? Snažil se však vyčenichat i jeho pach a řádně si ho zapamatovat, i když byl celý zesláblý.
Potůčky vody už i stihly odnést chlupy a cokoliv, co tu mohlo zůstat po jeho spojenkyni, stejně jako se pomalu vytrácela její krev. Bylo štěstí, že tu nebylo cítit z Cinder dostatečně na to, aby ji jednoduše identifikoval. Einar počkal, než alespoň polovina dorazí - ač bylo nejspíš pozdě, pořád mohli zkusit vrahy zastihnout.

VŠICHNI

Stalo se skutečně hodně věcí. Momenty zpátky mu povídal Xander o svým objevech a Einar zavrtěl hlavou.
"Co se děje u křišťálového jezera není naše starost. Může to být informace která se hodí smečkám z daného ostrova, ale já na něj silami plýtvat nehodlám." Nebude přeci posílat své vlky daleko od domova jen proto, aby se pletli do cizích konfliktů. Nebyla to jejich věc. Ať se cizí smečky perou jak chtějí - jen dobře pro Alatey když ostrovy o jednu nebo dvě přijmou. Zdejším vlkům by to dopřálo prostor navíc.
Jenže pak dorazila Cinder a Xander se utišil - sotva moment na to stál po jejím boku. Einar... ztuhnul. Nebylo to tak, že by nic necítil, nebo nebyl schopen dělat, ale zamával s ním vztek. Horoucí, pálil co se mu pletlo do cesty a skrz krk si od žaludku hledal cestu do jeho krku a dál, výš a výš. Jeho nitro už téměř pohltil.
Hanka začala rozdávat rozkazy, někdo křičel, vlčata vedli bokem, několik vlků se hlásilo na cestu na hranice. Alfa se jen zamračil. Pochybil, že nereagoval hned? Ne. Zaváhal sotva na setinu sekundy aby ovládl oheň co mu plál v srdci, jelikož jeho žár by jeho rodina nemusela snést. Navíc... nebyl to jeho moment projevit vztek, to náleželo Cindeřině rodině.
Vlk se rozešel závaly členů smečky směrem k umírající Cinder. Zatímco ji obletovaly léčitelky, Einar se k ní nakrátko sklonil: "Postaráme se o to, odpočívej," zašeptal a přes všechen ten rámus, co se nyní v úkrytu děl, by nebylo divu kdyby jej málem nezaslechli ani ti blízko u Cinder.
"Kdo chce, půjde se mnou na hranice," zaburácel konečně jeho hlas. Očima sklouznul ke Xanderovi: "Vyber si, jestli chceš jít s námi a nebo zůstat s ní." Myšlenka byla jasná: až se vrátí, Cinder dost možná už nebude.
S tím se alfa rozešel z úkrytu ven.
"Jdeme!"
Kdo vyšel za ním, skropila jej okamžitě obloha svým deštěm. Jakoby snad nebesa pro Cinder plakala.
Problémem však bylo, že déšť mohl smýt stopy.

>> Hraniční pohoří

VŠICHNI

Před Einara první předstoupila Stina, které vlk věnoval mírný úsměv. Nijak svou žádost neobhajovala, ale... oba dva věděli, proč předstoupila. Další byla Vittani, nad čímž povytáhl Einar pomyslné obočí. Tak mladá? Než však cokoliv stihl říct, už si před něj nakráčela Taiclara a následně Cipher, což v alfovi vyvolalo pobavení. Ah, tak odtud vítr táhnul. Podíval se po Hance, ale hned na to předstoupila i Sierra. Ta už se pobavení nedočkala, spíše tvrdého a chladného překvapení.
"Stina, Vittani, Taiclara, Cipher a Sierra," podotkl a všechny vlčice si přejel pohledem. Dvě z nich hrály měsíční nocí a tři další podzimní loukou a opadaným listím. Jenže co s nimi?
"Pokud by přede mě předstoupili učni na minulém smečkovém srazu, nejspíše bych je dál nepustil," přiznal a očima se hlavně zastavil na Taiclaře. Testovala jeho dcera jeho nestrannost? Téměř mu to tak připadalo. Ovšem... Proč držet Vittani a Cipher jen kvůli tomu, že nechtěl vypadat, že své dceři vyhoví?
"Začneme tedy s našimi dospělými uchazeči," sjel očima ke Stině a Sierře. Pár momentů uběhlo, jak alfa uvažoval.
"Jak jsi viděla, Sierro, Šalvěj dostala za úkol přinést a ukázat nám rostliny a také to, co umí. Ošetřovala a ukazovala své znalosti. V tvém případě nebude nejlepší tě nutit a hledat rostliny," protože by taky mezitím mohla na svět vylézt vlčata a to se Einarovi moc nepozdávalo, "ale tvým úkolem bude na jedné z luk v Alatey zřídit bylinnou zahrádku. O tu se budeš starat až do jara, kdy nám ukážeš vypěstované rostlinky. Mohou ti pomoci vlci s elementem země, ale nesmí pro tebe rostliny vyvolat. Najdeš je, přesadíš a zařídíš všechno co je třeba aby tady nahoře vydržely. Jedná se o úkol, který otestuje tvou trpělivost a schopnost se přizpůsobit i podmínkám hor, stejně jako ti dovolí zůstat při smečce." S tím si přeskládal křídla na zádech a podíval se znovu na Stinu. Jaký úkol dát průzkumnici?
"Stino. Není žádným tajemstvím, že jsme si velice blízcí, proto pro tebe mám úkol vybočující z tvého zaměření. Tvým úkolem bude zjistit co nejvíce informací o tom, jak Alatey přišla na svět a o jejích strastích a útrapách. Bez mé pomoci, samozřejmě. Dnes jsem zmínil jména vlků, kteří se zde nachází dlouho a věřím, že to i pro tebe bude dobrým vodítkem. I když zatím tvůj postup má být jen na deltu, dobrá alfa zná historii své smečky. Na příštím sraze nám povyprávíš o všech důležitých bodech historie Alatey."
Pak ale došlo na vlčata a alfa se otočil jejich směrem, aby si je všechny tři dobře pohledem přeměřil: "Začneme něčím, nad čím jsem uvažoval už dlouhou dobu. Alatey se zvětšuje a rozšiřuje a delty se nám pomalu kupí. Vy tři tedy nebudete postupovat na deltu - dnes jste předstoupily se snahou povýšit na thétu," mávnul alfa ocasem.
"Epsilon bude nové postavení, které získá jakýkoliv loajální vlk, nehledě na jeho ambice - a také bude jedním ze schůdků mezi kappou a deltou. Bude pro teď maximálním získaným postem pro mladé vlky, kteří si přejí postoupit." Mírně přivřel oči, "jistě chápete, že nemůžete okamžitě sdílet pozici s učitelem, kterého jste si vybrali."
A tak tedy Einar zopakoval, hlasitěji, aby všichni slyšeli a chápali: "Ode dnešního dne tedy oficiálně zavádím postavení EPSILON, které bude schůdkem mezi kappou a deltou. Bude maximální pozicí pro vlky mladší dvou let, nebo těch s funkcí učně. Také do ní budou spadat vlci, kteří nemají ambice, ale přesto ve smečce jsou dlouho a neopustili ji." Očima krátko sjel k Vločce, ale žádný dialog nepřišel, jen se podíval zpátky po vlčatech.
"Taiclaro, jsi má dcera a proto ti nebudu osobně dávat úkol, mohl by být předpojatý. Cipher, ty sice nejsi z mé krve, ale neznám tě osobně natolik, abych ti mohl dát úkol tobě padnoucí na míru. Ovšem ty, Vittani," sjel očima k vlčici, "si ode mě úkol vysloužíš. Pro vás, Taiclaro, Cipher, vysloví úkol Hanka. Obě jste lovkyně, tudíž věřím, že vám najde dobrý a padnoucí."
Jenže teď bylo na čase dát úkol Vittani, ačkoliv nad tím alfa musel uvažovat. Teď dostala prostor Hanka, aby něco vymyslela pro dvojici vlčic před ní.
Jakmile se Hanka vyslovila, Einar se konečně otočil i k Vittani: "Vittani, dcero Xandera a Cinder. Ráda ukazuješ svou odvahu, ale pokud míříš vysoko, občas se hodí zpomalit a získat pokoru. Tvým úkolem se bude učit od Tiary a to nejen ohledně lovu, ale o zemi a smečkách ostrovů. Naučíš se od ní, kde žije jaká kořist a jak ji jiné smečky loví. Ať už s Tiarou nebo jiným vlkem - který se nyní neuchází o postavení - následně ulovíš vícero různých kousků a vyzkoušíš si jiné taktiky. Bude to příležitosti k učení a k chybám. Lov na poušti není stejný jako v tundře," prohlásil alfa a s tím všechny vlčice, které před něj předstoupily, poslal aby se posadily zpátky do davů.
"Poslední věcí... je náš první vlk s úkolem pro postup na gammu. Xandere, předstup - zopakuj svůj úkol a předlož nám slovně jeho vyplnění."
Xander se však dostal leda do poloviny, když Einar zvednul hlavu a zahleděl se kamsi za dav vlků, k východu. Narovnal se a postavil, nadále nevěnujíc vlkům před sebou pozornost.

Šalvěj, kytka, Astrid, Máta, Xander, Vidar, Hanka

Einar si vyslechl Šalvějino vysvětlování a tiše se rozhlížel po obličejích přítomných léčitelek, zda se snad něco z toho taky naučily. Nakonec se rozhodl k Šalvěji znovu promluvit.
"Předpokládám, že i rostliny jako Hadí tělo nebo Sioba horská jsou ti známé. I Rumněnka vlčí, předpokládám, že bude v tomto období zase brzy růst." Sám Einar je předvést nemohl. Neměl magii iluzí ani magii země, takže i kdyby chtěl, rostliny vyvolat neuměl. Stejně tak tu ani neměl jednu z nich na ukázku. Možná někdy jindy?
Rozhodl se jí tedy zmínit alespoň jednu rostlinu: "Od tvého bratra jsem se naučil jisté rostlině. Jmenuje se Pršivka potulná. Má modré kvítky a pokud se zlomí její stonek, vytéká z ní bílé mléko. Nebylo mi řečeno že by snad byla léčivá, ale věřím že jakákoliv znalost rostlin se léčitelce může hodit," střihnul ušima a ani si neuvědomil, že se k vlčici naklonil. Znovu se uvelebil na svém místečku. "Každopádně skvělá práce, Šalvěji. Prokázala jsi své schopnosti a taktéž jsi ukázala smečce rostliny, které by se jim mohly v případě krize hodit. Jsi skvělou léčitelkou." Alfa se na pár momentů odmlčel a v hluku vlků chvíli vyhlížel Astrid. S vlčicí následně na moment navázal oční kontakt, pokud se snad dívala jeho směrem.
"Gratuluji. Jsi novou deltou Alatey, drahá Šalvěji," sklonil k ní hlavu s mírným úsměvem. "A taky se nebojím říct, že z tebe bude skvělá hlavní léčitelka Alatey. Máš neskutečnou schopnost být při nebezpečí na místě a nikdy jsi nezahálela když bylo potřeba pomoci. Svěřuji tímto Astrid, Sierru, Doubravku a Konvalinku do tvé péče. Pokud by jsi snad v budoucnosti našla vlka natolik talentovaného v léčitelství, že by jsi jej chtěla přijmout za učedníka, i přes dostatek léčitelek ti to povolím." S tím alfa mávl ocasem.
"Mé nové, mladé delty, rád bych si s vámi také po schůzi osobně pohovořil. Počkejte na mě před úkrytem až se budeme rozcházet," podíval se ještě po Mátě a Šalvěji, načež se otočil k obecenstvu a Šalvěj mohla odejít na svou pozici.
"Jak jste právě viděli, k našim deltám přibyla dvojice mladých a slibných vlčic. Věřím, že má nabídka nyní některé z vás motivuje k lepším výkonům a více snahy co se týče plnění úkolů pro smečky. Avšak," přejel si pohledem všechny přítomné. Dříve nebo později to ale přijít muselo, "i kvůli většímu obsazení pozice delty bude odteď možnost o ni přijít. Pokud opakovaně uvidím, že zanedbáváte své povinnosti a nebo je dlouhodobě nebudete plnit úplně, jakákoliv delta se může vrátit zpět na kappu. Delty by měly jít příkladem všem, kteří se ve smečce nachází. I pokud zrovna není jejich pozice třeba, měli by trénovat vlky, kteří se chtějí učit novým dovednostem. To se týká především obránců, kteří by měli hlavně ty nejslabší a nejzranitelnější vlky naučit, jak bojovat." Významného pohledu se dostalo hlavně Xanderovi, který byl jedinou přítomnou deltou s tímto postavením. "Taky by jste jakožto delty měli znát alespoň většinu členů smečky. Držet se v drobné skupince vlků není dobré jak pro vás, tak pro smečku." Tentokrát se výrazného pohledu dostalo zbytku delt - tedy Vidarovi (pokud se od odtažení soba vrátil) a Astrid.
"Nadále, zanedbávání učedníků je nepřípustné. Šalvějina učitelka se svého úkolu nezhostila dobře a jen díky tomu, že Šalvěj tento problém zmínila, se ke mě dostal. Prosím, věnujte se svým žákům. Hanka je v tomto ohledu zářným příkladem - a zrovna tak, nebojím se říci, i Vidar."
Alfa si přeskládal křídla na svých zádech. Už to skoro začínalo být zlozvykem, dělal to téměř neustále kdykoliv plánoval přejít na další téma.
"Doufám, že jsem vás však nezastrašil. Pokud plníte svou povinnost úctyhodně, vaše role je znovu jen to - vaše. Nikdo vám ji nevezme. Proto bych nyní požádal všechny, kteří by si přáli stát se budoucími deltami Alatey, aby předstoupili."

Tiara, Keiji, Třezalka, Arryn, obránci, Hanka, Šalvěj

Leto se ze své nové role příliš netvářil, ale Einar nedal najevo zmatek. Pokud zmiňoval obnovování hranic, co jiného očekával? Přenesl se však přes to a pokračoval s další věcí, která byla momentálně k řešení.
"Tiaro, Keiji. Jste již poměrně dlouhou dobou sigmy naší smečky - a věřím, že je na čase to změnit," mávl ocasem. "Za vaši loajalitu a podporu smečky vás tedy nyní povyšuji oba dva na kappy. Gratuluji," mávl ocasem.
"Keiji. Vzhledem k tomu, že se k hraničářům nyní přidal Leto a věřím, že se na svou pozici brzy vrátí i Arryn, s Třezalkou zorganizujete obchůzku hranic a nadále se budete po dvojicích střídat. Pokud bude možno, vezmete s sebou vždy i jednoho z našich obránců. Jmenovitě Xandera, Cinder," kde je Cinder? "Podběla, Mercera a nebo mě. Jakožto vaše alfa zastávám jakoukoliv roli která je momentálně potřeba, nebojte se tedy přijít požádat i mě."
S tím stočil pohled k Hance.
"Chtěla bys něco říci i Tiaře jako jedné z lovců Alatey?" Tušila vůbec Hanka, že je Tiara jedním z lovců? Přeci jen ji oficiálně jedním nejmenoval... tak či tak, nyní tu byla, povyšoval ji a i k Hance se tato informace dostala.
Tak, nyní byl čas se přesunout k dalším úkonům. Bylo tu pár vlků, kteří měli za úkol vykonat specifické úkoly...
"Šalvěj, na chvíli tě vyruším," zavolal na šedivou vlčici, "přidej se prosím k nám."
Vyčkal, než se vlčice přemístí před Einara a Hanku, než se na ni mírně usmál a pak přejel všechny Alateyčany pohledem.
"Šalvěj je jednou z vlků, kteří měli odvahu přede mě předstoupit a požádat o vyšší post. Stejně jako její sestra Máta získala úkol, ale zatím jej oficiálně nesplnila. Nyní uvidíme, zda jej oficiálně splní před našimi zraky."
Einar si na zádech upravil křídla a k Šalvěji se mírně sklonil, následně snížil hlas, aby zůstala jeho slova jen mezi šesti ušima: "Neboj se, není tu co pokazit. Tvá matka je velmi zkušená léčitelka a věřím, že jsi po ní mnoho získala. Jen klidně přednes, jaký jsi dostala úkol a splň jej."

Těsně před srazem: Taiclara, Vidar, Cipher, Sierra, Arne, Sindri

"Odtáhněte tu kořist pryč," povzdechl si alfa konečně. "Ačkoliv..." přejel pohledem po skupině vlků, kteří se tu scházeli a pak i po Sierře s dalším živým králíkem v tlamě. Hm.
"Taiclaro, vezmi srnu na kraj, ať si nabídne kdo bude mít hlad. Není horšího pocitu než někoho nekonečně poslouchat mluvit s krátkým žaludkem," podotkl zrzkek a kraťounce se ušklíbl, než jeho tvář zase zkameněla.
"Vidare, Eni-...Cipher, odtáhněte sobici zpátky do předsíně. Taiclara se k vám přidá jakmile odtáhne laňku bokem."
"Vlčatům nic nedávejte. Buď si uloví králíky a nebo se dnes nenají." S tím kývl na Sierru: "Můžeš ho pustit. Arne, Sindri, chyťte si ho!"

Yaro, Leto, Hanka, Dorya, vlčata, Sierra, Mercer, Vločka, Tiara, Keiji

Pokud si Einar všiml Hančina rozhození z toho, že s ní původně nic ohledně lovců neřešil, nedal to najevo. Vidar se však zjevně rozhodl zhostit úkolu a i když se Máta zatím nevyjádřila, moc na tom nezáleželo.
Nyní bylo na čase pustit se do řešení Yara a Leta.
"Beru vaše slova v potaz," rozhodl konečně alfa po dlouhých sekundách ticha. Protáhl si křídla (a dal si pozor aby nepohlavkoval Hanku) a pořádně si přejel pohledem oba dva. Pak konečně pokračoval: "Vracím vám vaši svobodu. Odteď jste oba dva sigmami Alatey. Věřím, že tobě by sedla pozice hraničáře, Leto. Yaro, ty jsi nezmínil nic určitého - než si najdeš své místo, řadím tě na loveckou pozici pod rameno Hanky. Během příštího srazu si můžeš vybrat znovu pokud tě pozice lovce neoslovuje. Můžete se vrátit k ostatním," kývl vlkům a podíval se na Hanku. K té se i krátce naklonil: "Pokus se v něm vykřesat sebevědomí. Bez toho na žádné pozici bez pevné autority nebude dobrý."
Další věci v pořadníku...
"Naše fialová přítelkyně, momentálně vypomáhající v léčitelském koutku," pronesl hlasitě, "stále nemá jméno. Pořád zůstává omegou, ale dávám jí pozici pomocnice. Pokud budete potřebovat tlapku navíc, vypomůže vám." Bylo na čase využít její přítomnosti. Smečka ji nemohla krmit a nic od ní nezískávat. Einar pohodil ocasem. Další na pořadí...
"Dostali jsme se k našim sigmám. Jak si jistě mnozí z vás všimli, mě a Stině se poštěstilo s pěti vlčaty. Jejich jména jsou následovná," odkašlal si a nad Sindrim na chvíli zaplál oheň ve větší intenzitě, "Sindri," tentokrát to samé s Espenem, Espen," a celá věc se opakovala i s ostatními vlčaty.
"Arne, Solveigh, Rannei. Nedávejte jim ni zadarmo. Většina z vás má vyšší postavení než naše vlčata a jejich rodokmen v Alatey nic neznamená."
S tím pokynul i k Sierře a Mercerovi: "Další novinkou je i brzký příchod na svět Mercera a Sierry. Vypomozte jim všichni jak budete moct. Věřím, že Vločka už má zkušenosti s připravováním pelechů. Vezmi si Kafku a případně i další výpomoc a připrav jej," pokývl Vločce. Pamatoval si, že s ním později chce mluvit. To nebyl problém. Prostě si ji později odchytí.
"Tiaro a Keiji, předstupte." Tentokrát už dvojici alfa vyhledával pohledem a čekal, než se přesunou před něj a Hanku.

Všichni, přímo na Mátu, Vidara, Yara a Leta

Einar si povzdechl a roztáhl křídla, jen aby se v přítmí místnosti rozhořely ohnivé bludičky. Kdo se jich pokusil dotknout, zjistil že nehřejí. Byl to jen plápolající oheň bez tepla, který oheň normálně poskytoval. Křídla si přeskládal zpátky na záda a vyčkal, než se místnost utiší a všichni upřou zraky jeho směrem.
"Alateyčané," pronesl k místnosti bez jakéhokoliv zaváhání. "Letošní zima bude čtvrtou, kdy obýváme tyto hory. Ze tří členů se smečka rozrostla a já, Astrid a Dante jsme brzy mezi nás přijali i Sierru a Mercera, taktéž Vidara. Většina z těchto jmen je vám jistě povědomá - jiným méně. Dante, vlk který mi z počátku stál po boku, zmizel. Vrátil se sotva na chvíli a následně jej pohltily hory. A dnes se k nám stejně jako tehdy vrátil ztracený člen, jeden ze starších členů smečky," sjel očima k Arrynovi, kterého ošetřovala Šalvěj a Fialka.
"Od začátku Alatey uběhlo mnoho změn. Rád bych nyní ohlásil další. Začneme s udělením jasných rolí pro naše lovce. Jelikož je vás po víceru, je na čase vás specializovat. Předkládám následující role, které budou přiděleny podle vašich fyzických předpokladů."
Krátce se podíval po Hance a následně pokračoval: "První rolí bude stopař. Stopaři budou vlci excelentní ve stopování a obratní dost na to, aby se dostali za kořistí i těmi nejpochybnějšími stezkami."
"Rolí druhou budou naháněči. Naháněči budou vlci, kteří kořist štvou a vyčerpávají její síly - budou to tady vlci, kteří mají nejen excelentní výdrž, ale také sprint."
"Rolí třetí, a poslední, budou kati. Kati se budou soustředit na konečné skolení kořisti, jejich předností by tedy měla být schopnost vydržet jak útok, tak s tesáky hluboko v mase a měli by mít v čelisti dostatek síly na její prokousnutí."
S tím se alfa odmlčel a zavolal do éteru pár jmen.
"Vidare, Máto, předstupte," instruoval dvojici vlků. "Pomůžete Hance otestovat naše nové učedníky a přiřadit jim tu nejlepší specializaci. Tímto ti taky oficiálně gratuluji, Máto - slyšel jsem, že ti Hanka udělila pozici Delty. Očekávám, že budeš dobrou a poctivou členkou smečky i nadále a že tvé úsilí nebylo jen pro získání vyššího postavení." S tím Mátu a Vidara odmávl tlapkou.
Vlk se rozhlédl po celém svém obecenstvu a v mysli počítal, kolik se tu dnes vlků shromáždilo. Ačkoliv mu chyběly některé důležité tváře, nebylo na čase zahálet a musel pokračovat. Čekat, než se všichni uráčí ukázat, by bylo hloupé. Někteří ani dorazit nemuseli. Přesto se však těšil většinové účasti dvaceti tří vlků.
"Leto, Yaro," zavolal si konečně omegy. Slušilo se aby započal s nimi. Pokud by někdo zmeškal promluvu na jejich osoby, nebylo to tak důležité jako možná budoucí gamma.
"Byli jste od jarních měsíců omegy. Yaro, porušil jsi důvěru Alatey a dovedl jsi svého, cizího bratra, do našeho srdce. Vidíš nyní důvod, proč se z tebe stala omega? Odnesl sis poučení ze své práce s hlavou svěšenou před ostatními členy Alatey? A ty, Leto," otočil pohled k světlookému vlku, "chápeš, proč ti nebylo důvěřováno s naším srdcem? Pochopil jsi, jak fungovat jakožto člen smečky a jak se chovat v jejím středu?"

Hanka, Mercer, Espen, Rannei, Solveigh, lovci s kořistí

Einar se usídlil na svém postu a pohledem následoval Hanku, která k němu kráčela s úsměvem. On se na ni nazpět neusmál, jen se tiše díval, jakoby nad něčím uvažoval. To už se však přiřítil Mercer s králíkem a Einar se tiše uchechtl.
"Dobrá práce. Espene!" zavolal na vlče, které si předtím horko těžko získalo jeho pozornosti. "Podle toho, co jsi mi tvrdil, se z tebe stává dobrý člen smečky. Je na čase se naučit lovit. Chytej," vytáhl králíka ze sevření Mercerovi tlamy a ten se okamžitě rozhopkal pryč. Pěkně otevřeným prostorem, jelikož všude jinde byli vlci.
"Solveig, Rannei, nadběhněte mu!" zavolal na vlčata ještě, aby jim dal instrukce. Dovnitř se však už táhla Taiclara s Vidarem se srnou a Cipher s Mátou (a možná i s Vittani) táhly soba. Einar chvíli na skupinu hleděl, jakoby snad nechápal, co je uhodilo do hlavy tahat kořist sem, ale brzy se rozhodl to přejít s grácií. Ukazovali mu splněné úkoly.
"Dobrá práce, obě dvě skupiny. Jsem zklamaný, že vaše lovecká skupina nebyla větší, Máto, ale jsem si jistý že si příště budeš schopná pod své křídlo vzít i Vidara s Taiclarou. Má dcera se musí naučit lovit s různorodými vlky," pronesl a křídlem pokynul Hance aby se vedle něj usadila. Stina tu nebyla, což nebylo samo o sobě zvláštní, kdyby tu nebyla už nastoupená Solveigh.
Jaina a Astrid si zjevně dávaly na čas. Kdo další chyběl... Ah, dcera Cinder a Xandera, která nepřišla ani naposledy a Cinder samotná. Neviděl ani Doubravku. Dobrá... povýšení na delty a gammy si nechá na později, až bude rodina kompletní a začne se s největšími nepříjemnostmi.

// Prosím, pište na vršek vašeho postu na koho je váš post zaměřený. Podtrhávejte důležité akce vašeho charakteru. Je nás dohromady třicet, brzy to tu bude tak pěkně nepřehledné. :) Chválím ty, co už začali. //

Doslova všichni s postem v úkrytu + děcka

>> Alatey

Einar vešel do úkrytu, který už hemžil živými dušemi. Slyšel Xandera a viděl svoje vlčata, jak pobíhají po okolí. Byla tu Vločka, Tiara, Šalvěj i Fialka... taky pár vlků, co vešlo do úkrytu sotva pár chvilek před ním, po něm a nebo zároveň s ním. Sierra už vypadala jako koule, musel chvíli uvažovat, zda nevrhne už během srazu.
Co ho ale šokovalo... byl zrzavohnědý kožich, který patřil jednomu z nejstarších členů smečky.
"Arryne?" optal se překvapeně, jakmile se k vlkovi přiblížil. Kost a kůže. Kde se to jen schovával? Očima sjel k Rannei a Espenovi: "Doneste kůže z našeho pelechu, musí být udržován v teple. Kde je vaše matka? Viděli jste ji?" optal se dvojice ještě než je nechal odejít splnit jejich úkol. Pokud by snad kterýkoliv z nich protestoval, cvaknutí zády hned u jejich hřbetu by je jistě probralo.
"Vločko," otočil konečně oči k bílé vlčici. "Dobrá práce. Odstupme, ať si Arryn odpočine." Byl si jistý, že bílá kulička je ve stresu a nejraději by jej obskakovala sama. Jen tak úplně netušila... jak.
"Fialko," stočil oči k Dorye, "buď Šalvěji při ruce a prokaž svoji hodnotu. Je na čase aby ses podílela na chodu smečky," oznámil jí a mávl ocasem. S tím ještě pokývnul Xanderovi, ale nechal ho ať si dělá co chce.
I Tiara s Letem dostali své zadání: "Pokud do úkrytu dorazí někdo, kdo si není vědom momentální situace, dejte jim vědět aby nechali Arryna samotného aby si odpočinul. Věřím, že jiné léčitelky než Šalvěje není potřeba."
S tím se zrzek přesunul na své vyvýšené místo a s přivřenýma očima sledoval, kdo jak rychle dorazí.

>> Slané jezero

Vlk, ať už následován synem, sestrou a léčitelkou, vystoupal do pohoří a zastavil se. Mrholilo. Přesto však viděl slunce vysoko nad mraky. Cítil hromadu pachů, hromadu přítomnosti. Alatey se scházela. Zda-li je někdo nahnal? Zda-li jim někdo dal vědět? Možná už jen věděli, že některá rána Alatey ráda tráví společně.
Einar se nadechl a zavyl. Dal vědět těm, kteří pospíchali domů, těm, co utíkali pozdě a těm ztraceným, kteří potřebovali vědět kterým směrem se vydat. S tím zůstal stát, křídla lehce otevřená a pozoroval šedivé mraky. Jeho srst ve vlhkosti mírně poprskávala a pokud by snad někdo neslyšel jeho hlas, jiskry vířící k obloze už jejich pozornost upoutat mohly.
Po pár desítkách minut se alfa otočil a vydal se směrem dovnitř do úkrytu, připraven začít další smečkový sraz.

>> Úkryt

Vidar a Taiclara se vydali pryč a nechali Einara samotného s jeho synem, sestrou a matkou... jednoho z jeho dětí. Einar nevěřil, že ještě v životě Adu uvidí. Alespoň Taiclara měla zjevně úzký vztah s jeho bratrem. Vidar se tak dostal ze své absolutní a dlouhotrvající deprese - třebaže jen na chvilku. Samozřejmě že ji zrzek viděl, byl to pořád jeho bratr.
Zatímco se dvě vlčice na břehu bavily, Arne se snažil plavat a Einar ho trpělivě pozoroval. Když se vlček zachytil jeho křídla a začal pokládat otázky, Einar se k němu naklonil a něco zašeptal.
To něco znělo: "Co si jen budeš přát." Kdyby nebyl jeho synem, možná by mu pověděl jinou, lépe strukturovanou odpověď, ale takto? Ne. Proč by Arne nemohl dělat cokoliv, co chtěl? S tím se Einar rozešel zpátky ke břehu a nechal vlče aby doplavalo a nebo se nechalo dotáhnout. A na břehu si konečně vyslechl slova jak Jainy tak Astrid.
"Jaino," povzdechl si nad jejími slovy. "Dávám ti možnost výběru. Nechci, aby jsi skončila s rolí ze které budeš nešťastná. Ale máš čas. Zorientuj se a pak mi pověz, co by sis se svou budoucností přála udělat." Kdyby byli samotní, možná by se otřel tváří o její, ale teď tu byla Astrid. A její pichlavá výčitka.
"Prosím, doplň je. Potřebuji, abys byla přítomná ve smečce. S narůstajícím počtem vlků si nemůžeme dovolit zahálející léčitelku, ještě k tomu na vysoké pozici," dodal a přivřel oči. "Vím, že tě ztráta Noaha zdrtila, ale pořád máme Taiclaru. Je zdravá a prospívá. Musíme se zaměřit na budoucnost, ne na minulost." S tím se podíval na Arneho, který už to v té době nejspíš stihl zpátky na břeh: "Můj syn mi dělá radost - všechny moje děti. Nedělají naše spojení méně důležitým. Taiclara je moje i tvoje, Astrid. Nezahoď ji." S tím zlehka do vlčice šťouchl čenichem.
"Jdeme, Arne. Alatey se sejde, máme o čem mluvit," oznámil Einar a rozešel se poměrně rychlým tempem zpět do smečky. Rozhodl se však cestu vzít po okolí, aby zkontroloval, zda náhodou někdo nechybí.

>> Alatey

Bylo to zvláštní, mít asi polovinu své rodiny na jednom místě a přesto nebýt doma, nebýt v severních smečkách. Tam podobné lekce jako tahle pro Taiclaru a Arneho probíhaly vyloženě jen v nejvyšším létě a nikdy jindy. Takhle pozdě, prakticky na podzim, už by se k vodě nikdo dobrovolně nepřiblížil.
"Tvoje oči jsou modré," poučil Arneho zlehka. "A to značí magii vody. Mám několik polovičních sester a bratrů s touto magií. Měl by ses ji naučit ovládat co nejdříve," poučil prcka a pak už sledoval, jak si začíná plavat. Výtečně. Čím dříve se poučí, tím lépe. Neutopí se mu a možná se i dokáže ve vodě schovat. Vlastně se tedy tak jako napůl topil, ale to už bylo bohužel součástí života. Natáhl k němu křídlo a kdyby to vlček vážně nedával, mohl se ho zachytit. A Taiclara? Ta váhala.
"Učila jsi naše dcery plavat, Astrid?" optal se směrem k bledé vlčici. Nepředpokládal. Tedy... "Naučím tě to později, Taiclaro. Podívej se mezitím po něčem k snědku a dotáhni to nahoru do avaru. Nenech se zahanbit Xanderovými dětmi." Máta měla pořádat lov a protože na něj měla dohlížet Hanka, silně tušil, že Taiclara nebude jeho součástí.
"Běž s ní, Vidare." A dávej na ni pozor, to zůstalo nevyřčené v éteru.
S tím jeho oči zavítaly směrem k Jaině a Astrid, znovu: "Astrid, co ty jsi poslední dobou udělala pro smečku? A ty, má sestro, co pro ni plánuješ udělat ty?"