Příspěvky uživatele

<- Ovocný lesík
Toto místo se zdálo dosti podivné. Skoro až fascinující. Tolik připomínalo domov a přesto to nebyl domov. V některých věcech to do něj mělo daleko. "Fajn, takže musím získat prvně nějaké bylinky, pak vodu... bože, tohle bude velice těžké." Zaskučela a stáhla uši. Ale potřebovala se nějak povzbudit. Leč byla noc. Noc byla vždy lepší než dne. Cítila se živěji, ale ten bolehlav nebyl nic příjemného. A možná právě v jejím světlém kožíšku ze strany hlavy byla vidět menší rána. Ta, která právě toto způsobovala. Tyto její stavy. Musím najít bylinky. I kdybych je jen měla sežvýkat, rozhodně by to pomohlo. A taky si sehnat nějakou tu znalost, kde vlastně jsem. Ale všechno popořadě, Etoile. Tak jak tě to učili. Nesmíš se do věcí vrhat po hlavě... Usměrňovala sama sebe v myšlenkách. Následovala pach vody. Dávala si záležet na to, aby se nikdo v okolí k ní nepřidal jen tak. To by ještě byla polízanice.
-> Dračí průsmyk

<- Odněkud
Těžko říct, co přesně se událo. Nepamatovala si to přesně. Měla mlhavo. I když se snažila zavřít oči a rozpomenout si. Zaklel někdo snad její mysl? Byla odsouzena k tomu si snad nepamatovat? Nevěděla. Poslední, co si pamatovala více byl hlas Heliose. Volal. Volal něčí jméno. Bylo to její? Nepamatovala si. Nejspíše se musela pořádně praštit do hlavy.
Přesto první, co se stalo na novém prostředí bylo, že otevřela oči. Její kožíšek byl poslepovaný slanou vodou a byl v něm písek. Nelíbilo se ji to. Oklepala se. Cítila jak ji cosi lechtalo v čenichu. Kýchla, její čeníšek se dotkl trávy, která nevoněla ovšem jako ta doma! Uvědomila si, že tohle nezná. Nezná území na které se upírala její zelená očka. Překvapeně stáhla uši k hlavě. "Co to... je tohle nějaká magie? Haedusi? Helie? Alhajothu? Talitho?" Zavolala jména všech svých sourozenců. Než se pořádně zvedla ze země. Oklepala se. Snažila se ze sebe dostat všechen ten písek.
Přesto cítila žízeň. Napadlo ji tedy se vydat přímo za čenichem. Směrem k jezeru, které v dálce cítila.
-> Luka