Příspěvky uživatele

< návrat zpět

(--- Zubří pláně
A tak Morgan pomalu stoupala do výšin. Čím výše byla, tím více se jí do kostí dostávala zima. Ne taková aby jí to vadilo, ale byla tu větší kosa než v nížinách. Ale zdálo se že pomalu přestávalo pršet. Zase smůla pro Morgan. Proto se rozhodla se porozhlédnout i po něčem teplejším než byla ledová voda jezer. Spíše další jí neznámá pláž. Konečně se dostala na místo odkud bylo dobře vidět. To co viděla jí ale zděsilo. Byly to ostrovy. Zanadávala si. Docela dost ostře, že se to dámě do tlamy nehodilo. "Jak je tady mám najít? A co když tu nejsou?" Zeptala se pak sama sebe. Nikdo by jí tu neměl odpovědět. Sledovala jak se v dálce nachází další velký ostrov a pak ještě jeden hodně maličký. Bude se na to muset zeptat nějakého vlka co už tu žil. Zajímalo jí to jak to tu fungovalo. Ale bude tu někdo tak moc ochotný aby sis s takovým božím vlkem jako byla ona promluvil? Většina vlků se zajímala jen o ty co znala a nechtělo se jim potkávat další. Odfrkla si. To co zjistila se jí nelíbilo, ale rozhodla se teda že tyto hory ještě prohledá.
--) Krápníková jeskyně

(--- Bašta
Morgan se konečně cítila plná a spokojená. Nečekala od své výpravy takový úspěch, ale čím dál víc si uvědomovala že místo kde se nachází bude nejspíše ostrov. Tolik pláží. Ale pořádný rozhled jí dá až možnost se rozhlédnout pořádně z výšin. Prozatím bude jen tiše doufat že odsud byla cesta pryč, protože když tu její sourozenci nebudou, tak je bude muset najít a konečně se s nimi setkat. Oni potřebovali svojí královnu. Tu nejlepší z nejlepších. A navíc tu zatím bylo na její vkus až moc vlků zahleděných jen do sebe neobdivující její krásu. To ona byla ta nejlepší! To jen na ní měli koukat! Naštvaně si odfrkla. Čím dál víc se blížila k horám které si vyhlídla jako svůj cíl. Ty jí dají odpovědi! A možná najde konečně někoho kdo uzná její krásu! Ona byla nádherná! A taky si potřebovala umýt kožich. Ale v tomto počasí a navíc... ono pršelo. Možná by mohla doufat že jí déšť sám od sebe smyje to bahno z kožíšku. Koupat se před nocí bez magie ohně bylo riskantní. Co když by umřela třeba na zápal plic? I na horách bude zima, ale ona se nebála!
---) Sněžné tesáky

(--- Mangrovy (přes Bažiny)
A tak tu byla zase. Místo kde se nacházelo několik keřů plodící sladké plody. Ale teď tu nic nebylo. Povzdechla si. Měla opravdu hlad a byla špinavá. Jaká nechutná představa, která teď byla realitou. Nechutnou, špinavou a smradlavou realitou. Ale ona byla ráda že přežila. Byla tuze ráda že přežila a dařilo se jí dojít až sem. Zpátky, kde to začalo. Teda kus od toho, ale nebylo to zas tak důležité. Teď stačilo si jen obstarat jídlo. Rozhlížela se okolo sebe doufajíc že jí do nosu padne pach králíka a ona bude mít nějaké jídlo. A hle. Jak tak během otáčení čuchala, tak si uvědomila, že jednoho takového chlupáče cítí. Proto se začala tiše plížit jeho směrem. Byla dobrým lovcem, ale zdálo se jí, že najednou jí to nejde tak jako dříve. Přesto všechno byla nejlepší! Musela být tou nejlepší! Jen co viděla hlupáče jak se láduje trávou, tak po něm vystarovala. Zajíc běžel před ní a ona ho doháněla. A pak.. bylo slyšet jen křupnutí zajícovo vazu. Morgan ho ihned bez okolků začala žrát.
Když tam nezbylo nic jiného než pár kostí, tak se rozhodla, že je načase jít dál. Proto se prostě jen otočila na patě a vydala se směrem k horám.
--) Zubří pláň

(--- Bažiny
Morgan se dostala až sem, kde podle svých procent neměla ještě co dělat, proto nebylo divu, když jen co sem přišla se už máchala v ledové slané vodě v hrůzou v očích, protože prostě tady neměla co dělat. Ihned se vyškrábala na jedno z míst, kde začala prskat vodu. Hloubka se opravdu nedala odhadnout a ještě takhle ve tmě. Tento zážitek Morgan tak moc traumatizoval, že se rozhodla, že sem prostě už nepůjde. Ihned se proto teď otočila a rozhodla se odejít ještě než se zatoulá tady tak moc, že už nebude vidět cestu zpátky do hnusných bažin. Sice se jí bahno u pacek pádem do vody smylo, ale k čemu to bylo kdyby se tu dozajista utopila? Proto si to už pelášila pryč. Ještě jednou si to ale hodila držkou rovnou do vody tak, že si nalokala. Vykašlala proto teďkon tunu vody a oklepala se. Ale už byla na krajíčku, takže stačilo jen a jen přežít bažiny a cestu zpět do sucha. Která ovšem nebyla lehká. Zvlášť když bude muset ještě zvládnout bažiny.
---) Bašta

(--- Mělká pláž
Uvědomovala si čím dál víc s čachtavými zvuky kam se to dostávala. Její pohled plný znechucení by se nedal líp popsat než plným zoufalství. Nenáviděla to. Navíc s jarem ožíval i nechutný hmyz a tak Morgan měla co dělat, aby zoufalstvím nezačala křičet o pomoc. Přidala na kroku a rozhodla se jít stále rovně doufajíc že narazí na něco rozhodně lepšího než byla tuna bahna, komáři a žáby vydávající nechutný zvuk. Rovněž si dávala pozor i na to zda v jejím okolí nejsou nějaké chodící kabelky v podobě aligátorů, kteří se velice rádi právě v bažinách schovávali. A být jako Iina bez packy nechtěla. Proto se vydávala dál a dál. Přemýšela o tom, zda tu vůbec její sourozenci mohli být. Kdo by ale na tomhle místě chtěl žít a bydlet? Samá pláž, dokonce i nechutné bažiny! Pfff. Někdo jako ona by si to nedokázal užít. Podívala se směrem k dalším stromům. Možná že tam bude ten ideální úkryt pro ní!
---) Mangrovy

(--- Bašta
Ale sakra, to tu bylo tolik pláží? Morgan nevěřícně koukala na pláž na které se objevila. Tolik písku, který se jí mohl dostat do kožíšku a pak dokonce i masy slané vody v dálce. Mohlo být něco horšího než tohle? Morgan vodu neměla ráda a ještě teď když pršelo tak se nemusela přiblížit k další vodě. Navíc k nějaké co se vůbec nedala pít. Slanost vody se jí vůbec nelíbila. Sice necítila bolest, ale chuť stále měla a už od mala byla naučená že se slaná voda nepije spolu s močí. Fuj. Kdo tak dokonalý jako ona by pil cizí moč? Chápala že někteří vlci to dělali jen díky jejich vlastní úchylnosti. Pamatovala si na sestru jenž si vyloženě dovádění a laškování se samci užívala. Koho by to ale bavilo? Jen a jen mrdat svou cestu životem. Morgan měla ráda když ostatní omdlévali z její krásy. Milovala když se jim mohla líbit. Milovala když se všem mohla vysmívat že zrovna ona je nejlepší. Procházela se po pláži a vdechovala mořský vzduch. Prý byl dobrý pro pleť, ale ona se raději zaměřovala na svou srst. Čím více zacházela dále na území tohohle podivného místa, tím více si uvědomovala jakou chybu udělala.
--) Bažiny

(--- Zlaťák
Morgan se velice brzy vymotala z okolí jezera, kde zanechala Iinu. Teď byla někde na louce, kde se zdálo, že je skutečně všechno na co si mohla pomyslet. Ale byl večer a začalo pršet. Nenáviděla déšť jelikož jí ničil její srst. Její dokonale upravenou srst, aby vždy vypadala snad nejlépe, ale líp už to nešlo, byla dokonalá. Nedivila by se, kdyby se líbila i Iině. Ta vlčice byla nádherná, škoda té nožky. Kdyby jí měla, tak by se jí Morgan pokoušela klovnout pro sebe. Jenže k čemu by jí byla přítelkyně, jenž by jí její dokonalost kazila? Morgan potřebovala být dokonalou v očích všech, protože ona dokonalá byla. Ale rozhodně na tuto krásku nezapomene, byla skutečně dokonalá. Její tělíčko a barvičky. Ach. Ale ne tak dokonalá jako Morgan. Ta byla nejlepší, byla bohyní.
Rozhlédla se okolo sebe a uvědomila si, že je na nějaké louce a packami kráčí po něčem, co se jí zarývá do těla. Cítila ten pohyb a jak se to vynořuje z pacek, ale žádná bolest. Povzdechla si a zastřihala uchem. Tohle bude něco co Morgan bude strážit jako svůj speciální talent. Jako něco co bude jen její. Ona je díky tomu bohem. Bohem pro všechny smrtelníky jenž cítí bolest. Ale měla docela hlad. Rozhlédla se, zda některá z rostlin bude mít už plody, ale bylo ještě brzy. Však teprve začínalo jaro. Bude se muset smířit s tím, že si v nějakém lese bude muset ulovit.
---) Mělká pláž

//Pardon

Morgan čekala až se Iina vyjádří, ale.. nedělo se tak dlouho, že se rozhodla, že splní prostě svou část dohody a vypadne. Vlků se tu začínalo srocovat víc a víc a proto se jí zde přestávalo líbit. Rychle se tedy zvedla a rozhlédla se po okolí. Začenichala ve vzduchu, aby chytla nějaký pach kořisti a pak se rozběhla tím směrem. Zvěř se musela chodit napít směrem k tomuhle jezeru. Byl to jeden z nejhlavnějších zdrojů pitné vody pro okolí. Tiše našlapovala a doufala že v keříkách v okolí jezera bude něco co by mohla ulovit pro nebohou beznožku. Pročesávala je a doufala že v nich uslyší něco co by jí pomohlo. Ale bylo tu tolik rozruchu díky těm ostatním vlkům. zavrčela si pro sebe. Nenáviděla to. Nenáviděla všechny v okolí. Kéž by konečně zjistila, zda tu jsou její sourozenci, aby se jí tu oplatilo zůstat.
Poštěstilo se jí naštěstí a proto si to za chvíli štrádovala k Iině s mrtvým králíkem v hubě. Pro jednoho vlka to stačilo a ona si uloví něco jinde. "Těšilo mě, beznožko. Doufám že se brzy uvidíme." Dodala Morgan a krvavým jazykem olízla Iině čumák. Líbila se jí a Morgan se netajila tím, že její orientace byla na obojí. Přitahovali jí jak samci tak i samice. Mrkla na ní a pak si to už otočila a vydala se tedy směrem k dalším nepoznaným územím. Tohle bude ještě zábava. Naposled se otočila na beznožku než zmizela směrem k baště.
---) Bašta

oprava nákupu: (nějak mi nefušují prachy na účtu)
NÁKUP
Původní stav účtu:
234 kmš, 5 rubínů, 10 mincí
Převod:
2 mince převádím na rubíny - 2x4 = 8 rubínů
1 minci na kšm -) 40 kšm
Nákup:
1x Zvěd: 150 kmš + 2 rubíny
1x Změna vzhledu: vyčíslená na 90 kmš
1x změna očí podle magie: 10 rubínů
Celková cena nákupu:
240 kmš a 12 rubínů
Stav účtu po nákupu:
34 kmš, 1 rubín, 7 mincí

Schváleno

Morgan si dokonale uvědomovala, že její pýcha je něco, co spíše odstrašuje ostatní vlky. Něco co je nutí, aby se na ní koukali s opovržením a ne s úžasem, ale tohle byl její hřích. Její pýcha ale zatím nikdy nepředcházela pádu jak jí většina s radostí opakovala. Většina... pff, skoro všichni na to Morgan upozorňovali. To je jako kdyby se jejím sourozencům snažili říct, ať se přestanou vztekat, žrát, závidět... nebylo to pro ně možné. Něco jako ten zvyk co se ti zaryje tak hluboko pod kůži. Zdálo se, že zrzka měla díky své pacce problémy i se začleněním se do společnosti. Chápala, že se většině vlků zrovna trojnohý vlk nebude hodit, ale to nebylo něco díky čemu by měla zrzka zemřít sama. Morgan je chápala, neuměla lovit co zatím slyšela, ale... pořád mohla umět více věcí.
Bylo vidět že jí lehce zarazilo to, že lovila už od jednoho roku života. Nejspíše prostě díky pacce zapomněla, že lovit se musí hlavně pokud chce vlk přežít. "Neřekla bych tomu štěstí... ale osud k vám už musí být milý, připravil vás o packu... Odpověděla jí na její větu. Morgan nahrálo štěstí s tím, že necítila bolest, ale pak jí podrazilo packy s tím, že může zemřít i na sebemenší krvácení pokud ránu nenajde a nevypálí či pořádně nevymeje. Další slova z úst vlčice jí skvěle zvedla náladu a posunule její už tak vysoké ego. "Pokud mi nevěříte.... tak sledujte." řekla, když se skutečně zdálo že její nemoc moc uvěřitelná není. Bez rozmýšlení vzala svou tlapu a zaryla si jeden z drápů do druhé packy. Její obličej nezkřivila žádná emoce. Prostě jen koukala na Linu. Morgan skutečně necítila nic. Vytáhla svůj dráp z packy a olízla svou vlastní krev. Někdo by jí nazval bláznem, ale ona s radostí dokazovala nevěřícím Tomášům jak skutečně na tom byla.
Konečně Morgan znala jméno zrzky. Docela pěkné, ale krátké. Nejspíše neměla rod pod kterým by poznala své sourozence. "Ano prosím... nenávidím vykání." Odpověděla ihned vlčici. Cítila se sice mnohem vznešeněji, ale musela vykat i dalším a to bylo pro ní velice nepříjemné. Když Morgan zjistila že nic krom packy, kterou si poranila před chvílí, a hlavy(která se zacelovala), neměla nic dalšího zraněného musela si oddechnout. Aspoň další den prožije bez sepse. "A teď to co jsem slíbila já." S tím se vydala k jezeru. Bez problémů našlapovala i na krvácející packu. Bolest necítila, tak proč chodit jako tupec.

Morgan nemluvila nikdy více než bylo třeba, šetřila svá slova. Pokud hodně mluvila, tak se kousala do jazyka a to způsobovalo krvácení a kontroly toho, co vlastně si způsobila, protože jí to prozrazovala vždy jen krev. Vlčice se zeptala zda umí číst myšlenky. "Zvykla sem si, nikdo se s tebou nepřijde jen tak bavit... na to jsme až moc sobečtí, teda já ne.. já jsem vždy ta nejlepší a nikoho nepotřebuji." Odpověděla vlčici na onu položenou otázku. Ne, neuměla číst myšlenky, ale... pochopila velice rychle co znamená být naživu. Pro mnohé život představoval bolest, utrpení a věčnou agonii. Ona to nikdy nezažije. Nebude nikdy vědět jak bolí zlomená packa, nebude vědět jam skutečně je cítit krvácení. Záviděla vlčici možná jedině tenhle dar, ve všem ostatním byla ona lepší.
Když vlčice vyslovila to co vlastně potřebovala, musela se Morgan zasmát. Zase se vracela do dětství, kdy lovila pro své milované sourozence. Ahva nikdy nebyl plný a Ane se uměl vztekat. Ach, jak ráda by je ještě jednou viděla a ukázala jim jak úžasná je. "Lovit? Není problém... jsem v tom nejlepší. Od jednoho roku jen lovím." Odpověděla jí. Samo sebou že musela zase říct jak dobrá je. Neuměla tomu zabránit, bylo to něco jako tik v podobě turerova syndromu. Až na to, že tohle byl nejspíše hřích, který jí jednou přinese jen samé utrpení.
Začala si jí kulhavým krokem obcházet, což Morgan nutilo vypnout hruď a držet si snad ten nejlepší postoj jaký uměla. Ale při pohledu na vlčici si uvědomovala, že něco co je takhle moc nepřirozené musí způsobovat bolest. "Jsem bohyní, proto bolest necítím." Odpověděla jí vychlubačně a poušklíbla se. "Ale ne, teď vážně... nejspíše nějaká nemoc. Někdy je to úžasné, nemusím řešit to co ty... teda vy. Že by mě bolel každý krok, ale... nikdy nepoznám odkud mi teče krev. Nepoznám pokud si třeba zlomím žebro, packu.." Sama to nikdy nepochopila, proč zrovna ona necítí bolest. Byla to vážná nemoc, měla by vyhledat léčitele? Snažila se držet své tiky na uzdě, nemusela se zprotivit hned první vlčici kterou zde potkala. "Jsem Morgan Beaux. Jak se říká vám?" Zeptala se zvědavě. Pokud jí měla něco ulovit, bude to chtít znát její jméno aby jí pak mohla zavolat k úlovku, ale zase nacházelo se zde jezero. Mohla z něj vyvolit dostatek ryb pro obě. Ale nevěděla zda zrovna na rybu měla chuť. Spíše zajíce... ale ti budou zalezlí kdesi v norách, měli mladé už tohle dobou... bude se jí pak muset zeptat co by chtěla za jídlo.

Její zrak padl na vlčici, která se k ní blížila. To jak kulhala jí napovědělo že nejspíše jedna packa bude zcela postrádat svůj účel. Teda když jí vyrušila z rozjímání sama nad sebou. Milovala obdivování se, každá minuta kterou na sebe mohla koukat byla požehnáním od boha. Teda ne že by byla věřící, to ona byla tím jediným v co se dalo věřit. Když byla mladá uznávala by ještě svého otce a matku, teď byla nejlepší ze všech. I z jejích sourozenců a to bylo co říct. Pokývala jí na pozdrav a pak si uvědomila, co nejspíše bude důvodem proč se k ní vlčice přiblížila, něco bude potřebovat. "Něco za něco..." Řekla jen aby si uvědomila že její služby něco budou stát. Hlavně když byla tak dokonalá. Vlčice oproti ní byla neupravená, nejspíše si nikdy nevážila své ceny. Jinak by si nezlomila kost. "Potřebuju aby ses mi koukla zda nemám někde zranění... necítím fyzickou bolest. Ty taky něco potřebuješ... takže co to je?" Zeptala se a pozvedla jedno obočí. Upřímně doufala, že bude chtít pomoci s hladem, protože i ona pociťovala nepříjemný pocit v břiše. Takové zvláštní stahy. Nikdy jí hlad nebolel jako většinu pokud byl silný. Ale soudila že kdyby cítila bolest, tak by to pekelně bolelo.

(--- Zlatý les
Konečně zahnala svou žízeň ve zlatém lese. Netřeba zmiňovat že cestou až k tomuto jezeru se její rána konečně stihla nějak zacelit primární zátkou, tedy tam již měla strup, děkovala za to hlavně své maličkosti. Ale teď potřebovala najít nějakého cizince jenž by jí informoval i o zbytku těla. Ona co se tak obhlédla neviděla nic víc, nemohla jí to prozradit ani bolest. Jak ráda by občas věděla jaká taková bolest je. Je podobná té psychické či se zcela liší? Neznala na to odpověď, ale věděla rozhodně co znamená psychická bolest. Poznávala jí zcela běžně, ale nikdy nevydala ani hlásku. Byla dokonalá, nesměla kazit tento dojem. Pýcha u ní přecházela pádu? Nikoliv. U ní nikdy. Nevěděla proč byla tak pyšná, nejspíše nějaká další choroba. Ale ani nikdy nebyla spokojená. Nikdo k ní nevzhlížel jako ke královně, pořád byla... slabá. Pohled na jezero jí ihned vrátil náladu. Zlatavá voda. Stejně jako les. Jak by se jen vyjímala ve vodním zrcadle? Byla by jistě ještě víc dokonalá, počkat to už ani nešlo. S úšklebkem k ní přešla a zadívala se sama na sebe. Ach, vskutku byla nádherná!

(--- Poušť
Dorazila až sem, líbilo se jí že listy stromů jsou stejně boží jako ona. Zlaté listy i teď na jaře a ne jen na podzim? Olala, kdo by si to jen mohl přát. Nedoufala ani že na něco tak pěkného narazí. Ale nejspíše chápala proč tu vlci chtěli žít. Ještě by se hodilo zjistit zda tu skutečně má sourozence nebo ne. Neměla o nich žádné informace. I když ona je bez nich pořád stejně nádherná, oni jí jen tu krásu berou. To ona je ze všech nejlepší. Podívala se okolo sebe, našlapovala hodně lehce, aby nešlápla na nějakou z větviček. Nepotřebovala se hned prozradit. Poslouchala pořádně a šla za zvuky vody. Hlava jí pořád tekla, ohrožovalo jí to. Potřebovala to zastavit. Potřebovala najít někoho kdo by jí s tím pomohl.
Došla až k vodě. To nejdůležitější splnila. Napila se a dokonce i znovu vymyla ránu. Naštěstí jí krev už tolik netekla. Spíše skoro vůbec. Ale! Nebezpečí tu pořád bylo. Věděla zda má další rány na těle a v okolí žádný vlk. Sakra. Tohle bude těžší než si myslela. Ale nebylo to nic, co by tak moc boží vlčice jako ona nezvládla. Byla bohyně. Něco s tím zvládne udělat.
---) Zlaťák(Bašta)

(--- Palmová pláž
Teplo jí konečně prohřávalo skrz naskrz. Milovala ten pocit, kdy se jí dokonce díky tomu lépe chodilo. I když to necítila, tak díky tomu že byla prochladlá měla po celém těle křeče. Ano pociťovala nějaké podivné pnutí, ale vůbec ne doprovázené bolestí. Nikdy vlastně fyzickou bolest nepoznala. Měla se brát jako monstrum? Ne ona byla nejlepší, a ti nejlepší prostě bolest necítí. Aspoň takto si to zdůvodňovala. Vůbec v tom neviděla žádnou nemoc, jak by mohla ona byla vlk a ne doktor. Jo a taky byla boží. O tom se nehodlala s nikým bavit. Ona byla královnou všech, to všichni museli vzhlížet k ní.. na co by ona ohýbala svůj krk.
Proto když si všimla vlka s... nabídkou zboží rozhodla se, že svůj nudný život obarví trochou boží barvy. "Zdar... co prodáváš?" Zeptala se vlka když se k němu konečně přiblížila. Neodpověděl, ale ukázal jí na výběr jeho zboží. "Nic se pro královnu jakou sem já nehodí." Přesto si vybrala. Ale trvalo to docela dlouho. Dokonce i změnu barvy kožíšku, očí podle magie a pacek si vybrala.
NÁKUP
Původní stav účtu:
260 kmš, 5 rubínů, 10 mincí
Převod:
2 mince převádím na rubíny - 2x4 = 8 rubínů
Nákup:
1x Zvěd: 150 kmš + 2 rubíny
1x Změna vzhledu: vyčíslená na 90 kmš
1x změna očí podle magie: 10 rubínů
Celková cena nákupu:
240 kmš a 12 rubínů
Stav účtu po nákupu:
20 kmš, 1 rubín, 8 mincí
PS: Vzhled hotov není, Stray musí nakreslit(nebo Barn)
KONEC NÁKUPU
Když byla tato neplecha u konce, rozhodla se Morgan pro to, že se s jejím kožíškem a očíčkama musí někomu pochlubit. Kdo by mohl být nejlepší oběť? Hmmm... podívala se okolo sebe a rozhodla se pro jasný směr. Navíc se musela ještě napít.
--) Zlaťák