Příspěvky uživatele

< návrat zpět

No, pro jeho vlastní dobro jsem doufal, že nebyl srab a neopustil své bratry a sestry během boje. "Přesně na to jsem také myslel. Co myslíš? Nemuselo by být od věci udělat první krok a zkusit o našich nepřátelích zjistit víc." Zamyšleně jsem mrskl ocasem. Nebylo nás zas tolik, nemohli jsme si to nechat přerůst přes hlavu. "Dobře, budu tam. Asi si ještě udělám nějakou tu zastávku po ostrově." Pokud zrzek nic neplánoval, byl čas, abychom alespoň něco začali plánovat my. Nepotřebovali jsme, aby se nám ostatní smečky pletly do našich záležitostí, když jsme jednali se zrádci. "Nápodobně. Dávejte na sebe pozor," odpověděl jsem.
Allavanté se opět vzdálila, ale Verena se vrátila. Usmál jsem se na ni. "Ah, vítejte zpět. Máte, co jste potřebovala?" Jak zmínila Allavanté, střelil jsem pohledem směrem, kterým odešla. "Ano, to byla stará známá." Neviděl jsem důvod sdělovat víc. "Náš kamarád zůstal přesně tak, jak jste ho zanechala." A mohla si s ním ještě pohrát jak chtěla, ale musel jsem uznat, že už byl patrně čas se zase rozejít. Po návštěvě Allavanté byla moje mysl jinde, než u mrtvého vlka. "Rád jsem vás tedy poznal. Uvidíme, jestli ostrovy dají, abychom se setkali znova." Zazubil jsem se na ni. "Šťastnou cestu." Vyčkal jsem, než se vzdálila, a pak jsem se pustil do zpracování těla. Bude z něj pěkný nový kožich. Pokud voda zničila ten starý, co jsem měl, pak mi alespoň poskytne také náhradu. S kůži v tlamě jsem se vydal na cestu zpět domů. Zbytek vlčího těla ať si vezme příroda.

---> Les u Mostu (přes Most)

Alespoň, že tak. Uranovy smrti jsem rozhodně nelitoval. byl to zrádce a věděl, co ho čeká. Pokud si chtěl zachránit kožich, měl utíkat rychleji. "Dokud se stáhl protože byl zraněný a neutekl s ocasem mezi nohama jako nějakej srab, je to v pohodě." Faust v poslední době předčil očekávání, ale skutečnost také byla, že moje očekávání ohledně něj nebyla nikdy příliš vysoká, vzhledem k tomu, že se narodil bez magie a jako malý se rozhodně nedal řadit mezi pořádné Chaosany. "Takže to vážně znamená, že bychom měli ostatní varovat a dávat si na ně větší pozor, co? Nepamatuju si, že by se proti nám nějaká smečka takhle otevřeně postavila." Uchechtl jsem se. "Nic moc. Jenom jsem se dozvěděl o nějakých dalších rostlinách a potkal jsem vlčici, co by se k nám možná hodila. Jmenuje se Verena, zrovna tu na ni čekám - šla si něco koupit u Wua. Uvidím, jestli bude mít zájem se přidat. Thiu a Wissfeoha jsi náhodou nepotkala? Čas je představit společenstvu jako bety už byl tak před rokem, doufám, že si stihli vybrat svoje jména." Artume se tak dlouho nerozmýšlela. na druhou stranu, pokud Thia uvažovala o tom, že si nechá říkat Princezna, to radši ať si dá načas.

Čekal jsem, že se Verena objeví vzápětí, ale nakonec se to čekání krapet protáhlo. A místo Vereny se ukázal někdo docela jiný. otočil jsem k příchozím hlavu. "Usměvavá. Také bych řekl. Caine." Pozdravil jsem je oba. Ten mrňous už teda pěkně vyrostl. Vzápětí ale odběhl věnovat se svému. Mládež. Co se dá dělat. Allavanté měla ovšem špatné zprávy. Zamračil jsem se na ni. "Nějaké ztráty?" Hlavně na naší straně, samozřejmě. Hádal jsem však, že ne, jinak by mi to snad řekla hned. "Ten okřídlenej zmetek kolem našeho jezera čmuchal už předtím, ne? Sraz bude dobrý nápad, ale možná bychom měli být opatrnější. Vyřiďte všem, které potkáte, aby došli k jezeru. Já udělám to samé." Že kolem nás nějaký okřídlenec čmuchal, to mohla být předtím náhoda, ale měl jsem podezření, že tak docela nebude, pokud na část Chaosu i přímo zaútočil. Bylo to... docela nečekané jednání ze strany jedné ze smeček. neměli bychom to nechat bez povšimnutí.

Výplaty Květen:
Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení: (Jestliže jste byli v tomto měsíci povýšeni a máte to odehráno, napište to zde, ať dostanete jednorázovou odměnu!) -> Povýšení ze sigmy na betu
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Bobříci: popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM

Vyhodnocení květen:
Tania - 11 kšm
Samael - 3 kšm
Alduin - 5 kšm + 15 kšm (Náborář)
Thia - 2 kšm

Zapsáno

Výplaty Duben:
Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení: (Jestliže jste byli v tomto měsíci povýšeni a máte to odehráno, napište to zde, ať dostanete jednorázovou odměnu!) -> Povýšení ze sigmy na betu
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Bobříci: popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM

Vyhodnocení Březen:
Tania - 4 kšm
Samael - 6 kšm
Thia - 2 kšm
Cain - 5 kšm

Výplaty Březen:
Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení: (Jestliže jste byli v tomto měsíci povýšeni a máte to odehráno, napište to zde, ať dostanete jednorázovou odměnu!) -> Povýšení ze sigmy na betu
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Bobříci: popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM

Vyhodnocení Únor:
Allavanté - 3 kšm + 11 kšm (Souboj)
Callid - 1 kšm + 40 kšm + 16 % (Zachránce, Voják, Vrah)
Wissfeoh - 10 kšm + 20 kšm + 10 % (Vrah)
Ezra - 50 kšm + 17 % (Vrah, Zachránce, Voják, Souboj)
Tania - 6 kšm + 55 kšm + 17 % (Zachránce, Vrah, Voják, Souboj, Střelec)
Thia - 2 kšm + 10 kšm (Otrokář)
Cain - 1 kšm

"Velmi svérázný," potvrdil jsem s jistým zadostiučiněním. Vypadala, že ji to zaujalo, což bylo přesně to, o co mi šlo. "Ale jistě, velmi rád." Proč taky ne, že? Vypadala, že by mezi nás zapadla, kdyby projevila zájem. nová krev se hodila vždycky. Ovšem povídání muselo počkat, protože Wu počkat nehodlal. "Naprosto vám rozumím, počkám, než budete zpátky." Sám jsem od Wua zrovna nic nepotřeboval, tak jsem se nehodlal namáhat a jít se podívat, co má dnes v nabídce. Už tak jsme s sebou tahal dost krámů, které jsem u něj sehnal. Byly to užitečná krámy, o tom žádná, ale i tak jich bylo víc než dost. Nepotřeboval jsem ještě nějaké další. "Najdete nás tady, až se vrátíte." A to už pelášila pryč a já? Já se pohodlně rozvalil vedle těla. Zvědavě jsem do něj šťouchl drápem. Byla by z něj moc pěkná kožka do pelechu. jestlipak by Vereně vadilo, kdybych si ho vzal do parády, až s ním tady skončíme? Jistě s ním už neměla žádné další plány, že? Eh, uvidíme pak. Zatím jsem tu jen čekal, až se vrátí, Jistě na tom nákupu nestráví celé mládí.

Výplaty Únor:
Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení: (Jestliže jste byli v tomto měsíci povýšeni a máte to odehráno, napište to zde, ať dostanete jednorázovou odměnu!) -> Povýšení ze sigmy na betu
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Bobříci: popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM

Vyhodnocení prosinec:
Scar - 2 kšm
Wissfeoh - 15 kšm
Tania - 10 kšm

"Děkuji," řekl jsem. Oh? Pro jednou někdo, kdo se neobtěžoval s běžnými formalitami a prázdnými frázemi a řekl místo toho něco zajímavého? O to víc mě teď zajímalo, jaké slovo by považovala za vhodné. Od téhle vlčice bych ale asi neměl čekat nic míň, než něco zajímavého, že? Rozhodně se nepodobala tuctu jiných vlčic, jedné jako druhé, které jsem za svůj život potkal a které nezanechaly hlubšího dojmu, než že se slily v jednolitou masu vzpomínek, které jsem nedokázal jasně přiřadit.
"O jedné bych věděl, ale nedokážu říct, jestli by vyhovovala vám oběma. Jsme poněkud... Svérazný spolek." nikdy nebylo od věci šířit povědomí. Klidně jí o Chaosu povím víc, jestli bude chtít, ale k tomu později.
"Přesně to si myslím také. Pořád doufám, že dostanu šanci ji sám vyzkoušet - na někom jiném, samozřejmě." Naklonil jsem se k ní a prohlédl si, co mi ukazovala. Sám bych tomu patrně pozornost nevěnoval, ale takhle když mi to ukázala jsem to viděl také. Těžko říct, k čemu by mi tahle informace byla, když byl vlk už po smrti, ale asi nebylo od věci to vědět, ne?
Vzhlédl jsem k ní. "To by znamenalo, že-" myšlenku jsem ale nedokončil, protože jsem si všiml něčeho tam dál, za stromy a u jezera. "Hmm... Pokud se nepletu, náš přítel s vozíček se právě usadil táme o jezera? Ten vás zajímal, že? Pokud chcete, počkám tu a pohlídám... Tohohle než si nakoupíte." pochyboval jsem, že s ním byla hotová, ačkoli těžko říct. Wu ovšem patrně nebyl něco, co chtěla propást.

"A víte, že si nejsem jistý?" přiznal jsem s nevinným úsměvem. Hej, co mi bylo do toho, že jiní dělali hloupá životní rozhodnutí, jen aby ušetřili pár králíků a možná srnku? Nedělali jsme kořisti vlastně službu tím, že jsme odstraňovali slabší nebo nemocné kusy? "Naprostá pravda. Nemám pro takové pochopení, ale tak co? Zbyde víc kořistí na nás." Když se chtěli dobrovolně vyřadit z potravního řetězce, byla to jejich věc.
"Takže by záleželo na tom, zda byste zvíře, které by to způsobilo, znala dostatečně dobře, abyste to dokázala posoudit." nebyla to tak docela otázka, spíš úvaha, kterou jsem vyslovil nahlas. Dávalo to smysl. "Ovšem zdá se mi, že se vyznáte a téměř nic vašemu pozornému oku neunikne." Mezery ve znalostech? Nic, co by se nedalo vyřešit s trochou času a studijních materiálů, když zjevně věděla, po čem se dívat. "Ale jistě. Jmenuju se Scar." Neměl jsme potřebu se v tuhle chvíli představovat svou přezdívkou. Tohle byl osobní zájem, ne zájem společenstva. Ovšem když už mluvíme o Společenstvu... "Neuvažovala jste někdy o tom přidat se tady na ostrovech do smečky? Tedy pokud už do nějaké nepatříte." Zkušená léčitelka by se hodila, ne? Hlavně taková, která se nebála ve volném čase pitvat mrtvoly. "To by vás mohla zajímat ještě jedna velmi... zajímavá houba. Neměl jsem čas ji ještě otestovat, nevím jakou důvěru vkládám v toho vlka, co mi o ní pověděl, ale vám by se mohla hodit." Vyvolal jsem před sebou malou houbu. "Jmenuje se hlucina snotvárná a je docela běžná. Roste v lesích. Údajně způsobuje halucinace. Pokud byste se ji rozhodla testovat, rád bych, kdybyste se pak podělila o výsledky." Přistrčil jsme houbičku k ní, aby si ji mohla prohlédnout, až bude chtít. Sám jsem fascinovaně nahlédl na změť svalů, které odhalila. Ah, až se mi z toho sbíhaly sliny... škoda že tenhle vlk asi jako večeře neposlouží. No nic. "Skutečně fascinující," souhlasil jsem.

"Nemůžu, než vám to štěstí popřát," řekl jsem. Jo, nikdo si nevybíral, kdy Wua potká. To se každému tak nějak prostě muselo stát samo. Ale každý na něj snad dřív nebo později narazil.
"Už jsem potkal i takové, co trvali na tom, že se budou živit zeleninou jako nějací králíci," poznamenal jsme s úšklebkem. Někteří vlci byli prostě trošku... zvláštní. Na zabíjení nebylo nic špatného. byli jsme k tomu stvořeni.
Když začala mluvit o ráně, přesunul jsem se blíž, abych se podíval, o čem mluví. Tohle mohlo být vskutku velmi poučné, jak to tak vypadalo. Poznal jsem zajímavou příležitost, když jsem nějakou viděl. "Dokázala byste i poznat, které zvíře vlka... případně jiné zvíře zabilo?" zeptal jsem se. Patrně ano, že?
"Mlžnatka fialová? Ne, tu zatím neznám." Hele, bude i užitečná! Pozorně jsme si vyslechl její popis a zaujatě při tom přikyvoval. "Já znám třeba takový Trychtýřek. Ten by vás mohl zajímat, je to léčivá rostlina, která se dá vylouhovat a použít jako léčivý čaj nebo po schlazení jako dezinfekce. Přecejen pracovat s mrtvými těly není vždy dvakrát hygienické, že? Roste na loukách a velmi příjemně voní, takže se s ním dají zamaskovat i jiné, méně příjemné pachy." Pomocí iluze jsem jí jeden vyvolal, aby si ho mohla prohlédnout. "Většinou ho taky stačí jen popsat, nedá se moc zaměnit." Nyní už ovšem zpět k hlavní hvězdě dne - mrtvole.

Usmál jsem se na ni. No to se podívejme. Jeden dá dámě mrtvolu a hned je z toho takové nadšení. Ah, tahle vlčice mě skutečně zaujala. Málokdy jsem měl to štěstí narazit na někoho, kdo by viděl mrtvolu a jeho první myšlenkou by nebylo 'chudák, musíme ho náležitě pohřbít¨, nebo nějaká podobná ztráta času. "Není zač," řekl jsem, ačkoli nepoděkovala. Nepotřeboval jsem výslovné díky. "Přesně tak. Ovšem kde toho obchodníka najít, to netuším a pochybuju, že to ví někdo další. Objevuje se jak se mu zrovna zlíbí a kde se mu zrovna zlíbí. Budete muset mít štěstí a narazit buď přímo na něj, nebo na někoho, kdo ho nedávno potkal. Většinou se na jednom místě chvíli zdrží." Sám jsem ho potkal asi jen jednou nebo dvakrát. Asi zrovna nepotřeboval mít stálé zákazníky nebo nevím co.
Posadil jsem se opodál a nechal vlčici, ať si svoji novou hračku (tedy ono tělo), užije. Mě nezajímalo a i když by se mi nový kožíšek hodil, stejně jako drobná svačinka, ona mě zajímala v tuhle chvíli víc. Kdyžtak si vezmu co zbyde až s ním skončí. "Zajímavé," zhodnotil jsem její dedukci ohledně těla. "Ze zkušenosti bych dodal, že těla mají tendenci víc krvácet, dokud srdce ještě bije... ale hádám, že to tady nepomůže, pokud všechnu krev smyla voda." Zábavnější část? Oh, hodlala to těla zapíchnout drápky?
To už mi ale nabídla odplatu za mou službu a já zvědavě naklonil hlavu na stranu. "Rád bych přihlížel tomu, co s ním máte v plánu," řekl jsem. "A mimo to se také poslední dobou zajímám o... užitečné... rostliny." ne nutně léčivé, že? "Možná, že znám i nějaké, co by se hodily vám?" byla to malá služba, tak mi tohle připadalo jako takové přijatelné.

Nu, mládence tu patrně zrovna nenajde, já už měl svůj věk, ale osobně mě to vůbec netrápilo. přistoupil jsem blíž a tělo si prohlédl. Hm, vlk nebyl zrovna v nejvýhodnější pozici a rozhodně nám dá krapet zabrat dostat ho dolů, i když na to budeme dva, ale pokud ho chtěla nepoškozeného - teda, ne víc poškozeného, než už byl - tak bude rozhodně lepší, když ji nenechám se v tom patlat samotnou, ne? "Ale, léčitelského výzkumu?" To mě zaujalo. Takže ne že ho chtěla pohřbít z dobroty duše, hm? "Pro takové kratochvíle musela být ta potopa doslova dar z nebe, ne?" na její slova jsem přikývl a pobaveně se usmál. Jo, přesně tak. "No, žádní příbuzní si ho zatím nevyzvedli, on už své tělo potřebovat nebude, já myslím, že je jen správné, aby jeho smrt nebyla nadarmo. Nebo její." Zamračil jsme se na tělo. Voda smyla většinu pachů a zanechala za sebou hlavně bahno a hnijící vegetaci a já tělo rozhodně zatím tak zblízka nezkoumal. "Nadzdvihnu ho zdola," odpověděl jsem. Tak se na to podíváme, jak tam ten zmetek visel? A nepoškodit ho, jo? No, kdybych si z něj dělal kožešinku, taky bych ocenil, aby byl celý. Nicméně pak bude lepší použít jiné prostředky. Povolal jsem zemi a hezky si s ní vlka podložil, aby nespadl z moc velké výšky a ještě si nepolámal kosti. Načež jsem větev, na které byl napíchnutý, pomocí magie ohnul, aby měla k tělu vlčice lepší přístup. "Prosím."

---> Les u Mostu (přes Most)

Chvíli po tom, co jsem zaplul mezi stromy, se mi Taniin pach vytratil. Nu, nevadí, vlčí vytí jsem dokázal následovat i bez toho, abych šel po pachu, a rozhodně jsme mířil dobrým směrem. Pokračoval jsem tedy dál a byl bych patrně Taniu i ostatní dohnal, nebýt toho, že jsem brzy zaslechl cizí hlas. Byl jen jeden, ale rozhodně to vyznělo jako někdo, kdo se bavil s někým jiným. Znělo to, že tam spolu někdo zápasil? Střihl jsme uchem a zvědavě se tím směrem otočil. Hm? To stálo za prozkoumání, ne?
A tak jsme tím směrem vyrazil, jen aby se mi vzápětí naskytl pohled na vlčici, která tahala mrtvé tělo z větve. Zajímavé. K čemupak ho asi potřebovala? Její slova rozhodně nenaznačovala, že by k mrtvému měla nějaký vřelý vztah, ale jeden nikdy neví, že? zastavil jsem se opodál a zvědavě ji sledoval. "Nějaký tvůj kamarád? Nechceš s tím pomoct?" nabídl jsem s úsměvem. Přece nenechám dámu, aby se vláčela s mrtvolama sama, ne? ještě by poškodila ten krásný kožich, který se z těla dal stáhnout.

---> Křišťálové jezero (přes Luka)

Pokračoval jsme v Taniiných stopách, ale brzy se mi ztratila mezi stromy. nevadilo mi to, já si stejně plánoval udělat menší odbočku. Pak za ní vyrazím přes most a patrně se potkáme na druhé straně, ale momentálně jsme se proplétal mezi stromy a hledal známé místečko, kde jsem měl úkryt. Ah, támhle to bylo. Přiběhl jsme blíž a nakoukl dovnitř a... no, byl tam bordel. Kožešina, zdá se, přežila a zůstala zaplavená nějakými větvemi a nepořádkem, ale alespoň se mi neztratila, i když vypadala dost hrozně. Jen jsem to tam v rychlosti zvenku vysušil a vytahal nějaké větve a pak jsem to nechal být. Čas vyrazit dál. Tak, kudy to bylo odsud k lesu? Na sever, přes most... brzy jsme k Mostu dorazil. Tania nebyla nikde v dohledu, ale cítil jsme tu její pach. nebylo to dlouho, co tudy proběhla. Vyrazil jsem tedy přes most a na druhou stranu do lesa.

---> Temný les (přes Most)