Příspěvky uživatele

< návrat zpět

---> Jižní hory (přes Luka)

Jo, lovit vlky byla vždycky zábava. A Tania se mi vážně zamlouvala. Společná smečka, společné zájmy, uměla si otevírat tlamu, dobré geny... no žena k pohledání, ne? Ovšem kam spěchat? Nyní bylo potřeba zkontrolovat jiné věci, než myslet na budoucí generace. Došli jsme k úkrytu a zatímco ona zalezla dovnitř, já obhlédl okolí. Vypadalo to dobře. Bude to chtít nějaký úklid, ale tak... stane se. Tak už to holt občas bylo. "No já jsem rozhodně pro nějakou zábavu." Ušklíbl jsem se na ni. Zjevně nás někdo potřeboval. "Tak pojďme. Ale asi bude lepší, když půjdeš napřed. Já si ještě skočím prohlédnout svůj vlastní úkryt." No jenže to už ona běžela napřed. Ah, tak se holt pak potkáme na místě. Vyrazil jsem v jejích stopách, ale nijak jsem nespěchal, abych ji dohnal. Však jsme měli namířeno stejným směrem.

---> Les u Mostu (přes Luka)

Výplaty Listopad:
Jméno vlka:
Počet postů:
Postavení:
Povýšení: (Jestliže jste byli v tomto měsíci povýšeni a máte to odehráno, napište to zde, ať dostanete jednorázovou odměnu!) -> Povýšení ze sigmy na betu
Aktivita pro smečku:
Krátké shrnutí (i rychlohry):
Bobříci: popis, kde byli získáni + výpis celé odměny a % kde je chcete, případně převést % na KŠM

Jméno vlka: Scar
Počet postů: 15
Postavení: alfa
Povýšení: -
Aktivita pro smečku: bonding time
Krátké shrnutí (i rychlohry): Společně s Taniou nalovili a vydali se hledat bezpečné místo kde přečkat povodně. Utkali se s pumou, dorazili na vyhlídku a Scar tam pro ně vytvořil úkryt. Pak se vydali na průzkum a málem se oba utopili. Scar pomocl Tanie z vody a ošetřil Tanie zranění výluhem z Trychtýřku
Bobříci:
Miluj - udělal pro Taniu (a sebe) úkryt
Zachránce - vytáhl Taniu z vody, aby se neutopila, a následně ošetřoval její zranění

Vyhodnocení říjen:
Scar: 20 kšm + 1% + 5 kšm (Miluj)
Alduin: 10 kšm + 1% + 10 kšm (Miluj, Učitel)
Faust: 15 kšm + 1% + 35 kšm + 7% (Lovec, Voják, Souboj, Miluj)
Callid: 3 kšm
Thia: 5 kšm + 10 kšm (Otrokář)
Cain: 4 kšm
Noir: 25 kšm + 1 % + 45 kšm + 7 % (Špeh, Učitel, Voják, Miluj, Zachránce, Lovec)
Alastor: 12 kšm + 15 kšm + 1% (Miluj, Lovec)
Allavanté: 20 kšm + 1 % + 15 kšm + 1% (Miluj, Lovec)

Ano, dokud je to čerstvé. Žrát několik dní starou mrtvolu by bylo akorát koledovat si o zažívací problémy a o to nikdo nestál. zazubil jsme se na ni taky. "Třeba se toho dočkáš. Alduin ti jistě řekl, jak tady zacházíme se zrádci, nebo ne? A občas se nějaký takový hlupák, co neví, komu by měl být věrný, najde." Takoví se řešili samozřejmě správnou chaosskou férovkou, ale pokud by se k tomu Tania přidala, jistě by měla šanci si alespoň kousnout. Patrně i víc, než to.
Mno, pojďme zpět domů. Drcnutí jsme jí pochopitelně oplatil, s náležitým úšklebkem. "Možná spodek, ale vršek snad vydržel bez úhony. Je docela vysoko." Nicméně to nebudeme s jistotou vědět, dokud tam nedojdeme a neuvidíme, ne? Tak co tu ztrácet čas vybavováním se. Navíc mě zajímalo, jestli v okolí nepotkáme někoho ze smeky. Byl jsme docela zvědavý, jestli někdo během povodní zařval. Mno, i kdyby, určitě nebudeme jediná smečka, která bude mít ztráty. Snad to nebyl nikdo moc důležitý...

---> Křišťálové jezero (přes Luka)

---> Dračí průsmyk

Byl tu borčus, jinak se to shrnout snad ani nedalo. Nu což. Není to náš borčus, není to náš problém, ne? Ale v borčusu se občas skrývají poklady. Zazubil jsem se na ni. "Zas takový rozdíl v tom není, samozřejmě. Teda pokud si toho vlka i sama neulovíš." Ale ani tehdy to nebyl rozdíl v chutí, spíš prostě ten pocit.
Tania se ale do mrtvoly zakousla docela ochotně a zdálo se, že ji i schvaluje. Jo, jídlo zdarma, kdo by byl proti? Žaludek se neptá, odkud maso pochází, žaludek to stráví. Vyzkoušet se má všechno. Dokonce mi pak i pomohla s pálením. Hezké. Aspoň jsem se tolik neunavil.
No, čas jít dál a zpět do hor. Tam jsme narazili na něco zajímavého. Přesněji řečeno někoho zajímavého. Hele ho, s tím jeho vozíkem! Hned jsem si šel hezky něco nakoupit. Nepotřeboval jsme toho moc, jen možná trošičku nějaké té magie. vyřídit to zabralo chvilku, ačkoli se mi Wu pokusil podstrčit i nějako zbytečnosti. jak taky jinak, co?
"Měli bychom se podívat, jak dopadl ten úkryt u jezera," poznamenal jsem, "už tam snad voda nebude." A tak jak měla hotový svůj nákup, jsem vyrazil.

Nákup:
5. lvl do Tmy - 80 kšm
Schváleno

---> Křišťálové jezero (přes Luka)

---> Na vyhlídce (přes Severní hory)

Uchechtl jsem se její poznámce. No jasně, když už se zrasit, tak pořádně, že? teda, abych pravdu řekl, radši bych v té vodě neskončil vůbec, ale konec dobrý, všechno dobré. "A patrně ještě budeš, ale nehodlám se o tebe starat, pokud bys z toho něco chytla." Což byla patrně lež, nenechal bych ji jen tak někde zdechnout, ale to neznamenalo, že bych si chtěl hrát na ošetřovatele. To byla práce Šamana a Moudré. Já akorát posbíral pár kytek a teď se k mé vlastní nespokojenosti až moc často přimotával ke zraněným bratrům a sestrám.
Lišku jsme úspěšně zahnali a Tania... Tania se samozřejmě ofrňovala nad tím, co jsme jí nabídl. protočil jsme očima. No jasně, slečna je drsňák, slečna nerada čaj. No tak si třeba chyť rýmu, co je mi po tom?
Zbytek odvaru jsme vylil na zem. Tahat ho s sebou nebudu. A voda? No, ta mizela rychlostí světla. Čas jít zjistit, jak to dopadlo.
Museli jsme se opět dostat přes hory, ale to mě nějak netrápilo. A pak jsme se dostali do nížiny. Vegetace byla potrhaná, zem zabahněná a všude se válel nepořádek, který sem voda natáhla. Připadal jsem si, jako bych šel nějakou bažinou než.. po suché zemi. Snad to takhle nebude moc dlouho. Fakt už jsem chtěl nějaké zatracené sucho a klid. Vzhlédl jsem k obloze, kde se místo mraků rozprostřela duha. Byla to docela jízda, tohle celé. Bude to jistě mít následky. Snad všichni ze společenstva přežili, nerad bych, aby Allavanté třeba zas někde chcípla. Už mi její zmizení stačilo jednou. Mno, třeba brzo někoho potkáme.
A, no, potkali jsme. Jenže ten chudák to měl patrně už za sebou. Byl to mladý, světle šedý vlk, zkroucený pod kládou a zamotaný do rostlin, které ho patrně stáhly ke dnu, kde se utopil. Přistoupil jsem blíž. Hele, svačina? Jeho kožich vypadal dost hrozně, takže ten jsme ani nezvažoval, ale... hm. "Jaký je tvůj názor na kanibalismus?" zeptal jsem se Tanii a pak se zakousl do zdechliny. Byla docela čerstvá, nemohl tu být dlouho. Jídlo zdarma se neodmítá. Nakonec, co byli vlci po smrti, než maso? A ať už si ona taky dala nebo ne, po svačině jsem tělo prostě podpálil a pokusil se ho nechat shořet. Zabralo to trochu úsilí, protože bylo všechno mokré, ale nakonec to nějak šlo. Přece tu nenecháme smrdět zdechliny, ne? A pak hurá zpět do hor. Tentokrát do jiných.

---> Jižní hory

× Odhal následky potop
× Jakkoliv se zbav nalezeného, vyplaveného těla

---> Les u Mostu

Ušklíbl jsem se na ni zpátky. "Určitě by ses ven dostala i sama." A nebo by se bídně utopila, ale přece bych před ní nepřiznal, že jsem ji vytahl ven z dobroty srdce nebo něčeho podobného. Ale pravda byla taková, že i kdybych ji sebevíc nenaviděl, jak byla členka Společenstva, pomohl bych jí.
"Mhm. Já dostal slušnou šlupku do žeber, ale přežiju to." A měl jsem i pár dalších šrámů. V téhle situaci se tomu asi nedalo úplně vyhnout. "Půjdeme zpět do úkrytu a udělám nám odvar z trychtýřku, ať z toho ještě nenachladneme. A tuhle ránu ti tím můžu pak taky opláchnout, kdo ví, jaký svinstvo bylo v té vodě." Potřeboval jsem ji živou, jasné?
Teď jsem si ale vysušil i vlastní kožich a zamířil jsem zpět k našemu provizornímu úkrytu na Vyhlídne. "Než se zeptáš, tak vzduch neovládám," ušklíbl jsem se na ni. Z vody jsem ale byl podobně nadšený jako ona. Tedy vůbec.
Jak jsme došli zpět, všiml jsem si, že nám v úkrytu čmuchá hladová liška. Patrně cítila naše zajíme, mrcha jedna. Hned jsem po ní vyrazil zuby. "Jedeš, potvoro!" Uskočila a rozběhla se pryč. Výborně. Tak. Trychtýřek. Vyvolal jsem jeden pomocí země a hned z něj pomocí magie vody udělal výluh, kterého jsem si loknul a nabídl i Tanie. Jak trochu vychladl, pomocí magie vody jsem ho aplikoval i na naše rány. Tak. To by bylo.
A jak jsme nahoře seděli, voda začala opadávat. Velmi rychle. Zajímavé? "Neskočíme se podívat, jak to vypadá dole?" Čas vyrazit zpět do hor.

× Ošetři/nech si ošetřit vážné zranění související s potopami
× Po promočení si udělej horký odvar z trychtýřku
× Pokus se ubránit své bezpečné místo/hranice před nájezdníkem (včetně predátorů)
× Prokonzultuj s jiným vlkem povodňová zranění

---> Dračí průsmyk (přes Severní hory)

Konečně proud trochu zeslábl. nepřestával jsem máchat tlapami a s každým tempem jsem se blížil k Tanie a k souši. Svaly mě už začínaly pálit, ale když jsem si trochu pomohl magií, docela to šlo. Blížil jsem se, souš byla blízko. A jak jsem proplouval kolem Tanii, čapnul jsem ji za kůži na krku. tak, slečinko, ty půjdeš se mnou. byla by škoda nechat ji tu utopit, no ne? Škoda genů. navíc Chaosani si měli vždycky pomáhat.
A jak jsme ji drapnul, z posledních sil jsem povolal magii a vytvořil za námi co největší vlnu, která nás vynesla vstříc souši a vyplavila nás zpět co bezpečí. nikdy v životě jsem neviděl pevnou zem radši. Pustil jsem ji a neobratně jsem se postavil na nohy. "Jseš v pohodě? Žiješ?" Zeptal jsme se jí. Zdálo se, že docela jo. Fajn. To mi stačilo. A patrně byla taky pěkně dobytá. "Pojďme zalízt zpátky a dokud tohle svinstvo nezmizí, už nevylízat."

× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty 3/3
× Podej pomocnou tlapku topícímu se/top se a nech zachránit
× Ujisti se, že je člen tvé smečky v bezpečí

---> Na vyhlídce

Na tohle jsem už byl patrně moc starý. Snažil jsme se jen vyhýbat tomu nejhoršímu a jakž takž držet kurz, ale proud mnou zmítal tak, že jsem za chvíli netušil, kterým směrem je doleva a kterým doprava. Všude byla jen voda. I dole a občas nahoře, jak jsem se potopil ve víru, jen aby mě voda vzápětí vyplivla o kousek dál. A pak se mnou voda práskla o strom. Au, moje žebra. Natáhl jsme se po magii, abych proud trochu usměrnil, ale bylo to jako prát se s bizonem. Neměl jsem šanci vyhrát, leda tak možná o kousek oddálit svou prohru. Ale... ale hele, támhle byla Tania. Snažila se dostat zpět na jedinou suchou zem daleko v okolí. Jo, dobrá nápad. Suchá zem rozhodně přijde vhod. Až moc! A pak už se odtamtud nehnu, dokud tahle zatracená voda nezmizí, odkud přišla. Pokusil jsem se stočit a vyrazit za ní.

× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty 2/3

---> Na vyhlídce

Napůl jsem plaval a napůl se nechal unášet proudem. zatraceně. Že jsme nezůstali v úkrytu, dokud jsme mohli. No, teď byly takové úvahy prd platné. prostě jsem máchal nohama a snažil se udržet hlavu nad vodou. A proud mě hnal na stromy. nějaká větev mě bolestivě dloubla do boku. A Tania? No, ta už zmizela kdo ví kde. Snažil jsem se ji mezi stromy najít, ale když jsme nedával pozor, proud se mnou smýval kolem a sotva jsme proti tomu mohl něco dělat. zatraceně. jestli mi zdechne další příležitost mít někdy vlastní vlčata... ale o tom jsem teď nemohl přemýšlet, že? Taky jsem tu mohl zdechnout sám. Proud mě stahoval pod vodu a párkrát jsem si té špinavé břečky loknul, jak mě táhnul dál. A mě pomalu docházelo sil.

× Nech se strhnout proudem alespoň na 3 posty 1/3

Uchechtl jsem se. No, to mě nepřekvapovalo, že taková smečka dlouho nevydržela. "Co všechno ti musel naslibovat, aby ses přidala?" protože jinak jsem si nedokázal představit, že by se pro něco takového rozhodla. Však vypadala docela inteligentně, a co hlavně, prospěchářsky. Nepřidala by se z dobroty srdce, ale protože věděla, že jí z toho může něco kápnout. A zjevně nekáplo. No, té smečky škoda nebyla a nám se bude hodit.
Následoval jsme ji ven z úkrytu. "Hm, máš pravdu. To je dobře. Nechci si radši ani představovat, jak hrozně bude vypadat náš úkryt." A můj vlastní úkryt. Snad se mi nezničila kožešina... Došel jsem k vodě a... a Tania tam zahučela. No paráda. Možná, že bych se jí i posmíval, nevidět, jak ji voda táhne pryč. vykročil jsme vpřed, abych po ní chňapl a... a tlapka mi zajela pod vodu. zatraceně. A už jsem plaval taky. Jenže za ní.

× Zahuč do vody po špatném zhodnocení hloubky vody

---> Les u Mostu

Spoustu věcí, ano. Tohle mě bavilo. Podívejme se na ni, taky se tvářila, že není proti. Ovšem víc mě samozřejmě zajímaly informace. Bejvávalo? Aha, takže ona pouštní smečka už zařvala a tady slečna vyrazila za lepším. Chytré. tak to mělo být. Pokud tedy někdo nemyslel, že jít za lepším znamená zradit společenstvo a zdejchnout se. Usmál jsem se na ni. "V Chaosu budeš mít svoji příležitost." Všichni měli. Celé ostrovy se před námi budou třást a budou vědět, kdo jsme. Možná, že to už věděly. To bylo dobře. A její další slova mi samozřejmě příjemně pohladila ego. Oh ano, jistě, že to bylo chytré. odstraní jednoho vůdce jen aby jeho místo zastoupilo sedm dalších. "Já vím," odpověděl jsem, možná až trošku moc samolibě. "Je to to, co se stalo té tvé pouštní smečce? jeden alfa, tomu se náhodou něco přihodilo... a víš, jak to jde dál."
Nicméně zdálo se mi to, nebo trochu přestávalo pršet? Hm... "Půjdeme se podívat, jak to kolem vypadá? Ať ještě nezjistíme, že se musíme přesunout někam výš." Protože to by bylo zatraceně nemilé a pokud to bylo potřeba, radši bych to zjistil dřív, než nám začne do skrýše zatékat.

Věnoval jsem jí jeden nevinný úsměv. To si teda myslela dost, pokud čekala, že jí to jen tak vykecám. "Spoustu věcí," odpověděl jsem a přejel jí po čenichu škádlivě ocasem. "Třeba se to sama časem dozvíš." Tykání mi bylo upřímně ukradené, já tykal všem. Proč taky ne, že? Ve společenstvu jsme všichni přátelé. Pohodlně jsem se v úkrytu usadil a čekal, že se ke mně přidá. "Samozřejmě. Jsi členka Chaosu, jistě, že se zajímám." A také kdo ví, třeba by i mohla mít užitečné informace. K povídání se dala docela přemluvit, to se mi zamlouvalo. Co se mi už nezamlouvalo bylo, že Alduin neodhalil, že byla už dřív členka smečky, protože to znamenalo, že měla jít na omegu, ale to jsem před ní nehodlal zmiňovat. Možná mi i chyběly nějaké informace, kdo ví. "A ta pouštní smečka, to bylo tady na ostrovech?" zeptal jsem se se zájmem. Nezmiňoval už něco takového i Caelum? "Ale jistě sis vybrala dobře. Nepochybuju, že si v Chaosu snadno uděláš jméno." Ona s tím souhlasila, ne? Ale i ona měla otázky a tohle bylo něco, co mi připadalo vhodné odpovědět. "Alfy se nevolí, u nás se postavení dědí, ale Alfa je tu spíš formální postavení. Společenstvo mělo být založené na rovnosti mezi právoplatnými členy - tedy Alfami a betami. Já a Usměvavá jsme zakládající členové. Patřili k nám ještě Letec a Černý, ale letec je pod drnem a Černý vlkvíkde. No a pokud já a Usměvavá někde zařveme nebo se rozhodneme fungovat jako bety, protože přecejen pořád máme nějaké povinnosti navíc, tak se alfama stanou všichni potomci nás čtyř, kteří budou v té době betama." Střihl jsme uchem. "Nehrajeme tu moc na to, že je alfa jenom jedna nebo že jsou jenom dvě, protože pak je moc snadný pro ostatní smečky prostě alfu zlikvidovat."

× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní 4/4

---> Severní hory

Vyhlídka nebyla daleko. Brzy jsme se dostali ven z hor a na otevřený prostor. A tady to vypadalo... ne zrovna slavně. Dole zurčela voda, ale vyhlídka byla naštěstí dost vysoko, abychom si s ní nemuseli dělat hlavu. Dobře, tak do práce. Odložil jsme svého zajíce a povolal magii země, abych nám vytvořil malý přístřešek, kam jsme se mohli složit a schovat se před deštěm. Pak jsme nám oběma vysušil kožichy a pokynul jsem na Taniu: "Tak prosím, můžeš se ubytovat." A sám jsem si taky dovnitř zalezl a uvelebil se. No, a tady teď budeme nějakou dobu trčet, jak to tak vypadalo. "A protože máme hromadu času, co kdybys mi řekla něco o sobě, hm? Jak se ti v Chaosu líbí, jak ses k nám dostala, jak jsi se měla dřív... cokoli, co tě napadne." Musel jsem přece trochu znát své členy, ne? A neměli jsme nic lepšího na práci.

× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní 3/4
× Vydej se hledat bezpečné místo 5/5

A byl klid. Konečně. Zavrtěl jsem nad tím hlavou. "A tahle byla ještě obzvlášť pitomá. Čeho si jako myslela, že tu tak dosáhne?" Ať už si myslela cokoli, jediné, čeho dosáhla, byly přiškvařené chlupy. Popadl jsem svého zajíce a vyrazil opět na cestu. Vyhlídka odsud nebyla tak tak daleko a tam už jistě bude od nějakých koček klid. Nebylo to zrovna ideální místo, kde potopu přečkat, ale nám dvěma bude stačit a aspoň tam nikdo nepoleze. Už si to tam uzpůsobíme a bude to fajn. A budeme tam jako nic. jediný problém byl, že jsme se nemohli moc bavit, když jsme měli oba tlamu ucpanou králíkem, a já neměl zájem vypadat před ní jako idiot, takže jsem byl zticha. Bude dost času si popovídat až budeme v bezpečí v úkrytu, netřeba nikam spěchat. Upřímně mě zajímalo, kde se ve společenstvu vzala a všechny ty věci okolo. Asi nebylo zrovna rozumné si nejdřív povídat o tom, jak si spolu můžeme udělat vlčata, a až pak se začít seznamovat. No, co se dá dělat. Byli jsme Chaosani a tak od nás přece nikdo nemohl čekat, že budeme dělat věcí normálně.

---> Na vyhlídce

× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní 2/4
× Vydej se hledat bezpečné místo 4/5

---> Jižní hory (přes Dračí průsmyk

Kočka nás zjevně chtěla následovat i když jsme se odebrali k odchodu. "He jí ho za cho chtojí," zabručel jsem nespokojeně. A nejen, že byla ta kočka hloupá, ona taky zjevně postrádala pud sebezáchovy. jak po Tanie sekla, zavrčel jsem a otočil se. Tak dost. Bude grilovačka. Chtěli jsme najít nějaké suché a bezpečné místo, ne se tu přetahovat s nějakou zatracenou kočkou. Jak se do ní Tania zakousla a puma zavřeštěla, znova jsme po ní sekl ohnivým bičem. A tentokrát jsme trefil. Zvířeti patrně konečně došlo, že se přepočítalo, protože se svíralo v Taniině sevření a snažilo se vyprostit. Ještě aby ne, bylo docela slušně popálené od nás od obou. Ať si třeba někde zdechne. A pokud Tania pustila, puma se vyprostila a tentokrát vzala do zaječích. bez našich zajíců. "Otravná havěť," řekl jsme znechuceně. "Jestli bude něco podobného i tady v horách, možná nebude od věci dojít až na vyhlídku. Můžu nám tam postavit nějaký provizorní přístřešek."

× Ubraň svůj úlovek před hladovým predátorem 3/3
× Napiš v horách/vyhlídce jeden post alespoň po dobu čtyř dní 1/4
× Vydej se hledat bezpečné místo 3/5