Socoro

Magie

Základní element

Další elementy & magie

Vzácné magie

Speciální magie

Ovládání času

Čas je magie, která může svým názvem trochu zavádět, protože většinou jde jen o zpomalení nebo zastavení času, o jeho posouvání dopředu se moc mluvit nedá. Přetáčení času dopředu stojí Socoro totiž až moc velkou námahu a většinou se tím ničeho nedocílí. Avšak zpomalování a zastavování času už je jiná. Socoro dokáže zpomalit čas na různou rychlost. Tedy od nepatrného zpomalení, kdy se oproti ostatním pohybuje jen o něco rychleji až po takovou rychlost, že jen ti všímavější by mohli spatřit její probleskávající srst. Samotné zastavení času pak pro ostatní vypadá, jako by procházela portály nebo se přemisťovala.
Ovládání času Socoro nestojí moc námahy, právě naopak, je to jako další smysl. Což není vždy jen výhoda. Magie totiž jako by Socoro bránila, když se například naštve nebo vyděsí, zpomalí nebo zastaví čas proti její vůli sama, a opět vše do normálu vrátí až ve chvíli, kdy se Socoro opět uklidní.

Odznáčky

AKCE

POSTY

MIMOHERNÍ

DLOUHODOBÉ

SMEČKA

PARTNERSTVÍ

EVENTY

Socoro. Vlčice, která skoro v každém budí pocit toho, že stojí před vlčicí, které by měli naslouchat. Její klidné, ledově modré oči se často vpíjejí do duše každého, kdo se na ni rozhodne podívat a málokdo tak její pohled ustojí. Socoro se vždy snaží každého prokouknout už při prvním setkání, aby pak věděla, co má od ostatních očekávat a byla připravená na každou situaci a možnou zradu, která by mohla nastat. K této skutečnosti se tedy váže fakt, že je velice podezřívavá a nikomu jen tak neskočí na sladké řeči. Není však nijak přehnaně ustrašená nebo paranoidní, pouze si dává pozor, s kým se baví a komu sděluje důležité informace. Například svou minulostí se ale nijak netají, protože jí nikdy nepřišlo, že by v ní bylo něco tak zásadního nebo důležitého, aby ji musela zamlčovat.
Co se tajemství týče, má pro ně Socoro podivnou slabost. Ráda, ostatně jako skoro každá vlčice, se dozvídá věci, které by měly být ostatním utajeny. Ne, že by byla vyloženě mrcha nebo podrazák, ale jejími slovy – vždy je dobré mít na někoho páku. Tato vlčice se totiž naučila, že slepě věřit slovům a dobročinnosti druhých, je jedna velká chyba a není nic lepšího, než mít v záloze něco na případný protiútok. Pokud jste ale Socořin přítel, můžete si být jist, že by nikdy žádnou choulostivou informaci nepoužila proti Vám… pokud byste se o to však sám nezavinil nějakým podrazem, v tom případě tato vlčice nezná bratra ani sestru.
Z předchozích slov je tedy jasné, že Socoro jedná rychle, ostře a nepromíjí. Jakmile si to jednou pokazíte, není už ani jedna malinká cesta, jak si to u ní opět vyžehlit. Několika slovy je tato vlčice pevná jako skála a neméně tvrdohlavá. Máloco dokáže změnit její názor, a ještě o to víc nerada ustupuje, tudíž se své názory snaží prosazovat co to jde. Je totiž ráda ve středu dění, někde, kde jí naslouchají a berou si k srdci její rady. Co si totiž budeme říkat, celkem hodně to hladí její ego, které je i přes většinu kladných stránek, celkem velké. Svou hrdost totiž bere ohromně vážně. Ponížení jí vadí více než fyzické utrpení a sklonit se před někým, koho neuznává, je pro ni naprosté tabu. Radši by skočila ze skály, než aby šla proti vlastnímu přesvědčení nebo slepě poslouchala autoritu.
Je však těžké jí plně vyhovět, protože ani vyloženě vůdčí pozice nejsou jejím šálkem čaje. Nemá ráda pocit neustálého stresu a zodpovědnosti, které z této důležité funkce vyplívají. Proto se vždy ujala té více vděčné pozice těsně pod vedením, kde si mohla dělat co chtěla a měla stále velké slovo bez toho, aniž aby musela dávat pozor na každého jednoho vlka ve smečce.
Socoro je velice přímá a nikdy se nebojí říct to, co si opravdu myslí. Není však ale ani hloupá, a tak pozná, kdy je lepší prozatím mlčet anebo si vymoci své úmysly jinak než slovy, protože by to mnohdy jejím záměrům spíše ublížilo. Je tedy pravdou, že i ona občas jedná za zády ostatních, taktizuje a popravdě poměrně často také zamýšlí věci hlavně ve svůj prospěch, a když ne, vždy ji zajímá, jak ze situace následně vyjde ona, jak jí budou vidět ostatní a co to pro ni bude znamenat. Takže ano, zajímá jí názor ostatních na její osobu a rozhodně se pro ostatní neobětuje, pokud je vážně hodně nemiluje anebo pokud z toho pak nebude mít víc, než dala ona.
Tato vlčice je také dobrá herečka. I přes hurikány, které se mohou dít v jejím nitru, na okolí vždy působí, nebo se alespoň snaží působit, klidně. Na veřejnost se snaží dávat hlavně své pozitivní stránky, takže i když by si přála začít na vás křičet a trhat vám srst, pravděpodobně to neudělá. Její jazyk dokáže ale možná víc než kdejaké fyzické napadení, protože je velice dobrým řečníkem a svá slova pečlivě vybírá. I tak se ale někdy o samotě nechá unést. A to nejen těmi špatnými emocemi, ale i těmi dobrými. S přáteli a rodinou občas dokáže vypustit tu autoritativní a taktickou část její osobnosti a prostě se bavit. Blbnout a smát se a přitom se nezajímat, kdo si o ní co myslí a prostě být šťastná. Bohužel, počet situací, kdy se dokázala takto uvolnit, by se dala spočítat na prstech jedné ruky.
Provokatéry bere Socoro s nadhledem, no i přesto na svou osobu nenechá padnout jedinou urážku, která by zůstala nepotrestána. Jestli je totiž něco, co tato vlčice bezpodmínečně vyžaduje, tak je to úcta ostatních k její osobě. A pokud jde o Socoro a provokaci… nedalo by se říct, že se jí vyhýbá. Když vidí příležitost, která by se dala využít, ráda se jí chopí.
Co se rodiny týče, to je Socořina silná stránka. Pro rodinu a pro lásku je schopná udělat všechno. Sice by to na ní na první pohled řekl málokdo, ale Socoro je velice romanticky založená a přízeň ostatních samců se jí samozřejmě líbí, pokud se pochopitelně líbí i oni jí. Stejně tak má velmi dobrý vztah k vlčatům, která chtěla mít několikrát za svůj život, ale bohužel se jí nakonec povedlo jenom jednou, a i ta musela ve výsledku docela brzo opustit.
Z přechozích odstavců to sice může vypadat, že má Socoro více negativních než těch pozitivních stránek. Pravda je však taková, že ty pozitivní vidí spíše její přátelé a ti, kterým důvěřuje, což je v překladu dost málo vlků. I na ostatní se ale většinou snaží působit mile, no to, co se odehrává v její hlavě, už vám nikdy nikdo nezaručí, protože tato vlčice je, když už nic jiného, velice nevyzpytatelná. A dokonce i ti, kteří jí znají už delší dobu většinou neví, co od této vlčice čekat… - takže hodně štěstí.

V mládí se Socoro starala o sourozence a když jich většina odešla, zůstala s rodiči v rodné smečce, kde se toho spousty naučila, avšak po čase jí začal připadat její život jednotvárný, a navíc se dozvěděla o smrti Zinkových vlčat, a tak ji opustila. Smečku opustila spolu s Thegem, také hlavně proto, aby na něj při jeho cestě dohlédla. Nakonec Zinka našli a předali mu informaci, že se blíží jejich bratr. Socoro tak přihlížela smrti jednoho ze svých sourozenců, a i přes to, že věděla, jaké hrůzy provedl, nedokázala nad jeho smrtí jen tak mávnout tlapou. Potřebovala nějaký čas o samotě a do rodné smečky se proto nevracela.
Nějakou dobu chodila po lesích, až potkala vlka, do kterého se zamilovala (Realla) a se kterým chvíli jen tak potulovala po světě. Už to vypadalo, že spolu nakonec založí rodinu, když jí její partner sdělil, že by šel radši hledat štěstí jinam, což ji sice sebralo, ale nic, co by nezvládla.Protože byla Socoro vždy smečkovým vlkem, netrvalo to dlouho a do jedné se přidala. A i tam potkala pár důležitých vlků v jejím životě. Bohužel pro ni si však nevybrala moc dobrou smečku, ve které by mohla vést klidný život. V Teredu (Jak se smečka jmenovala) byla totiž velice znatelná propast mezi výše postavenými a těmi, co byli až na spodních příčkách hierarchie. Socoro nikdy nebyla typ vlka, co by měla potřebu se povyšovat nad slabší nebo nad ty, kteří byli pod ní, takže jí tato skutečnost trápila a vadila. No i přes to všechno v Teredu zůstala a zamilovala se do tamní Bety, Alanise, který její lásku opětoval.
S Alanisem po nějaké době dokonce založila rodinu, to ale nebyla zrovna ta nejvhodnější chvíle, protože situace ve smečce se začínala přiostřovat a níže postavení vlci začali vést ‚válku‘ proti druhé části smečky. Alanis jako beta, a Socoro tedy tím pádem taky, měla být na straně těch ‚urozenějších a lepších‘, ale to jí její povaha nedovolovala, protože sympatie chovala spíš k těm, proti kterým měla bojovat. Celá situace jí užírala tak moc, že se rozhodla navrhnout kompromis – že by vzala nespokojené vlky, se kterými by založila novou smečku, čímž by se problémy vyřešily.
Nápad se ve smečce ujal, a tak Socoro dostala zelenou. To však znamenalo pro její rodinný život docela velký problém. Musela se vzdát svých potomků, jelikož výchova za pochodu při hledání nového území a vůbec při tvoření celé nové smečky, by stála za nic, přenechala je s těžkým srdcem jejich otci, který však celou tuhle situaci bral jako zradu od jeho vlastní partnerky.
Smečce se vedlo, Socoro však ne. Její nápad jí totiž katapultoval na pozici alfy, kterou však ona nikdy zastávat nechtěla. Líbily se jí vysoké pozice, protože mohla pronášet své názory, kterým všichni naslouchali, ale přesto nemusela nést na bedrech tíhu všech vlků, o které se musela jako alfa starat. Docela dlouho dobu však smečku celkem úspěšně vedla, celou dobu ale připravovala svou svěřenkyni (Adelah) na to, že nastoupí na její místo, zatímco ona by vše kontrolovala z pozice bety.
Když Adelah nastoupila, ještě nějakou dobu však Socoro smečku ‚vedla zpovzdálí‘, když si však byla jistá, že to Adelah zvládne sama, odešla i z této smečky, protože si chtěla odpočinout. Odpočinout od vlků, povinností a vůbec… od všeho. Bloudila tak nějakou chvíli, než její tlapy spočinuly na území Mois Grisu.

Zajímavosti

- Je docela velká, o pár centimetrů větší, než průměr u vlčici.
- Má velice hustou, teplou srst.
- Její krok je rázný, budí pocit neústupnosti a autority.

Vlastnosti

Síla 15 %/50 %

Vytrvalost 5 %/75 %

Rychlost 2 %/60 %

Obratnost 1 %/55 %

Schopnost lovu 5 %/60 %